Hořice - Kdy si obyvatelé Hořic budou mít možnost poprvé zaplavat pod střechou nového bazénu, je v tuto chvíli už jen otázkou času. Prakticky jedinou neznámou zůstává, kolik peněz budou zastupitelé ochotni investovat do budoucího sportovního areálu, který vznikne z bývalého skladu na uhlí u teplárny na sídlišti Pod Lipou.

"O dispozicích bazénu ještě nejsme rozhodnuti. Na šířku bude měřit pravděpodobně deset metrů a na délku buď dvacet nebo pětadvacet metrů. Pro obě varianty si proto necháme zpracovat orientační rozpočet a od něho se bude vycházet," sdělil starosta Ladislav Vrba. Dodal, že kvůli železobetonovým patkám pod uhelnou, které by stavbu při hloubení podstatně prodražily, se bazén postaví na zelené louce hned vedle prázdného skladu. V něm by měla být postupně zbudována čtyřdráhová kuželna, sauna, squashová herna nebo kurt na rikoche, rehabilitační linka a možná některé další služby pro návštěvníky.

Otazník však zůstává u ceny, zatímco původní návrh architektky Andrei Benešové pro Městskou energetickou počítal s náklady kolem patnácti miliónů korun za bazén včetně kuželkářské dvoudráhy, po rozšíření kuželny o další dvě dráhy předložila radnici studii o deset miliónů korun dražší.

"Aby mohl bazén sloužit pro výuku plavání žáků základních škol, bude se jeho hloubka na protilehlých stranách lišit. Začínalo by se nejspíš na devadesáti centimetrech a postupně by se svažoval až na metr a půl," uvedl vedoucí Městské energetické Petr Kašpar, který je jedním z iniciátorů projektu.

Výhodou areálu bude jeho minimální finanční náročnost na provoz. "Doplňování vodou si zajistíme z vlastní studny. Vody je dokonce tolik, že ji musíme bez užitku přečerpávat, jinak by nám hrozilo zaplavení sklepa kotelny. Denní návštěvnost bazénu bude povolena maximálně do 300 lidí, což je na Hořice dostatečná kapacita. K dispozici budeme mít také zhruba osmdesát procent tepelné energie, aniž by se spálil jediný kubík plynu. Elektrickou energii si díky kogeneraci vyrábíme sami, a i na ní se při současných rozdílech mezi nákupem a prodejem do sítě VČE ušetří," upozorňuje na hlavní přednosti ing. Kašpar. Provoz areálu podle jeho vyjádření přispěje také ke stabilizaci cen tepla ve městě.

(jn)

Pro mnohé malé a střední firmy má export rozhodující význam

Důvody, proč se firmy stále více orientují na vývoz, mají společné jmenovatele, jsou jimi především špatná finanční situace tuzemských zákazníků a omezené možnosti domácího trhu, který je příliš malý, aby pojmul objem výroby. Společnosti, u kterých se vývoz na tržbách podílí z více než padesáti procent, proto už nejsou žádnou výjimkou, spíš naopak.

Pro novopacký pivovar je sice i nadále těžištěm odbytu domácí trh, ale také zde šel export zejména v posledních dvou letech strmě nahoru. "Výroba v lednu skončila v meziročním srovnání na 124 procentech, v únoru jsme dosáhli 136 procent loňské skutečnosti a březen bude zřejmě ještě příznivější," hodnotí sládek Daniel Váša hospodářské výsledky uplynulých měsíců. Výrazně se na nich podílí zejména posílení pozic na trzích mimo republiku. "Exportovat se nám daří, máme klienty po celém světě. Vyvážíme na východní i západní pobřeží Spojených států, do Izraele, Lotyšska, Polska, Anglie, Německa, Slovenska, Uzbekistánu a dalších zemí. Všichni naši partneři včas platí, v exportu nemáme jedinou korun dluhu," pochvaluje si sládek.

Spoléhat se na pomoc vlády, která přislíbila podporu firmám při expanzi do zahraničí, je podle jeho slov zbytečné. "Samozřejmě existují různé vládní programy na podporu exportu na různých úrovních, pokud však nemáte miliardové dluhy a několik tisíc zaměstnanců, kteří přijdou manifestovat pod okna vlády, tak se těžko něčeho dočkáte," konstatuje s nadsázkou Váša. "Bohužel firmy jako je náš pivovar, jsou příliš malé a bezvýznamné."

Hořická Mileta je o poznání větší, ovšem i ona se spoléhá pouze na vlastní aktivity. "Rádi vládní pomoci využijeme, to bychom však museli o nějaké vědět," reaguje generální ředitel Milety Jaroslav Modřický. "Hovořilo se například o výhodných úrokových sazbách na podporu exportních projektů, nic konkrétního jsme ale neobdrželi." Tradiční výrobce textilního zboží dosáhl loni obratu 800 miliónů korun a ze tří čtvrtin se na něm podílel právě export. Vývozními teritorii Milety jsou prakticky země všech kontinentů.

"Podpora vlády? Tristní stav," říká s trpkostí Vladimír Čapek, ředitel vysokoveselské Fenestry, výrobce dřevěných oken a dveří. Předloni vyvezl 41 procent produkce, vloni jen 12. "V naší branži není současná situace právě nejlepší. Odběratelé v Německu se k nám chovají nadřazeně, neuznávají například atest českých zkušeben. Nedávno mi jeden ministerský úředník sdělil, že mu je jedno, jestli některou z českých firem koupí zahraniční kapitál. Ale mně to jedno není, vím, že se pak některým daří lépe, ale stává se také, že nový vlastník nechá firmu zavřít," míní podnikatel.

Pavel Kůtek, ředitel bělohradské společnosti Deprag CZ, někdejšího Narexu, je jiného názoru. "Není důvod se bránit vstupu cizího kapitálu. Když se podaří nalézt seriózního zahraničního partnera, je to většinou jediné řešení. To se týká i tohoto podniku, nebýt společnosti Deprag, která koupila všech sto procent akcií v privatizaci, tak už tu firma nebyla," poznamenal Kůtek. V exportu, který by měl letos dosáhnout 70 procent, využívá firma také odbytovou síť mateřské společnosti. "Firmy s 200 až 500 zaměstnanci jsou pro vládu bezvýznamné. Pokud se některá z nich spoléhá na podporu státu, nedočká se ji. Přitom v Evropské unii je zcela běžné, že tamní vlády garantují například export na východní trhy. Vývoz do nestabilních zemí s sebou přináší rizika v podobě nezaplacených dodávek zboží," vysvětluje Kůtek.

Podobnou zkušenost má i Josef Linhart, místopředseda představenstva strojírenské společnosti AGS Jičín, která se orientuje prakticky výhradně na zahraniční odbytiště. Zájem je například ze zemí bývalého Sovětského svazu, ale protože není možné získat platbu předem, málokterý kontrakt se uskuteční. "Podpora vlády je spíš platonická. Zkoušíme i jiné cesty, kontaktovali jsme například obchodní zástupce u ambasád, kde jsme prezentovali naše výrobky. Odpověď nám přišla pouze z Dánska a Švédska, a to ještě jen ve formě seznamů firem, které jsme schopni si sami vyhledat na internetu," říká Linhart.

Prakticky jedinou možností, jak o sobě dát vědět, je účast na významných veletrzích, třeba v Kyjevě nebo v Budapešti. "Pravidelně každý rok vystavujeme v Německu a ve Francii, bohužel ministerstvo ani tyto aktivity nepodporuje, zaplatit si stánek přitom není levnou záležitostí," upozorňuje Linhart. AGS také jako jedna z mála firem má založen společný podnik v zahraničí, a to v Bosně, kam se snaží cílově nasměrovat výrobu malé zemědělské mechanizace.

Spoléhat na slibovanou podporu vlády nemůže ani novopacká firma Silniční technika, a. s., která hledá odbytiště v zahraniční po vlastní linii. "Jednou z cest je například kooperace," říká její ředitel Arnošt Truhelka. "Pouze tuzemský trh nás neuživí, rádi bychom proto zvýšili export ze současných 30 na 50 procent," doplnil Truhelka.

(jn)

Za zmínku stojí ještě zvláštní událost - v Jičíně zazněla poprvé malá klavírní skladba Jaro od B. Martinů (v podání V. Valkouna), jejíž rukopis byl 50 let schován u jedné ženy, která ji dostala jako dárek. Těšíme se na další příjemné zážitky, které pro nás Jičínská kulturní společnost chystá.

V.Č.ZUŠ Jičín - FOTO: mar

Pozvánka: "Staňte se přáteli Jany"

Od 30. do 31. března zde bude promítán snímek Arika Kapluna "Jana a její přátelé", jehož úspěšnou cestu světem odstartovalo vítězství na loňském MMF Karlovy Vary (představitelka hlavní role Evlyn Kaplunová - manželka režiséra - si navíc odnesla cenu za nejlepší ženský herecký výkon) a film se hned zařadil mezi ta výjimečná díla, která si pochvalují festivalové poroty, kritici i diváci. Taková shoda je opravdu vzácná, ale v tomto případě nanejvýš zasloužená.

Divák může sledovat příběh mladé ruské emigrantky, která se ocitne v izraelském Tel Avivu díky svému vychytralému manželovi zcela bez prostředků. A jak už to v životě bývá, pomůže jí láska, i když poněkud komplikovaná. Autor dokázal tento zdánlivě neradostný osud vyprávět s takovým smyslem pro jemný humor a hlavní dějovou linii obohatit o další tragikomické postavy, že reklamní slogan "kdo se směje, nemá čas plakat", je nanejvýš výstižný. Kdo se o pravdivosti těchto slov přijde přesvědčit do kina, nebude jistě litovat.

(ino)

Na řádění zlodějů upozornila veřejnost

Osmnáctiletý zloděj ze Slatin a jeho o jeden rok starší komplic z Turnova postupně rozbili pět bočních okének u zaparkovaných osobních vozidel, ze kterých pak ukradli dvě autorádia, kombinovanou svítilnu a svým jednáním způsobili celkovou škodu asi za šest tisíc korun.

I v tomto případě se na bleskurychlém vyřešení trestného činu významně podílela veřejnost. Občané žijící na sídlišti včas oznámili nezákonné jednání obou zlodějů policistům, a proto mohlo být ihned po telefonickém upozornění zahájeno pronásledování a následné zadržení obou pachatelů. Jeden byl dopaden v zahradě za benzinovým čerpadlem OMW a druhý v Lošťákově ulici. Ukradené věci, jako důkazy loupeže, u nich byly nalezeny, a proto jim vyšetřovatel sdělil obvinění ze spáchání trestných činů krádeže, za což jim teď hrozí trest odnětí svobody až na dobu dvou let.

Okresní ředitelství Policie České republiky Jičín touto cestou děkuje všem občanům, kteří se na zdárném průběhu policejní akce podíleli. Jedná se již o několikátý případ, kdy se na sídlišti v Jičíně podařilo ve spolupráci s občany dopadnout zloděje bezprostředně při páchání trestné činnosti a zabránit tak vzniku dalších hmotných škod.

(tm)