Za posledních deset let byl v ochraně životního prostředí učiněn velký krok vpřed, na tom se shodují všichni, kteří se tímto tématem zabývají. "Otázkou je, zda se toho nemohlo změnit k lepšímu víc," připouští přednosta okresního úřadu Jiří Vitvar. "Bohužel stále platí, že co je ekologické, je drahé. Ať už se to týká třídění odpadů nebo cenově nedostatečného zvýhodnění pohonných hmot, které jsou k přírodě šetrnější než olovnatá paliva," říká Jiří Kopáček z oddělení ochrany přírody OkÚ. "Rok 1989 přinesl zásadní změnu v problematice ochrany životního a přírodního prostředí, a sice vizi demokratické společnosti a svobodnou volbu v rozhodování, v jakém prostředí chceme žít. Počáteční euforie se ovšem vytratila," říká Lenka Šoltysová z organizace Křižánky při Českém svazu ochránců přírody.

Sám fakt, že ekologie dosud není dostatečně většinovým tématem společnosti, se nelíbí ani odborníkům. "Vždy se kvůli ní někomu na něco sáhne, stojí peníze a nepřináší žádný efekt, takový je bohužel pohled většiny lidí," míní vodohospodář okresního úřadu Ivan Vokatý. Jeho kolega z referátu životního prostředí Rudolf Janek dodává, že je potřeba, aby vedle legislativy fungovala i větší míra odpovědnosti ze strany veřejnosti. "Státní správa všechno neuhlídá, bylo by dobře, kdyby se společnost probudila z letargie. Lidé by měli příslušný úřad alespoň upozornit na nepravosti, které se dějí v jejich okolí," poukazuje na obecně nízký zájem, zabývat se problémy, jež se konkrétního člověka přímo netýkají.

Ředitel CHKO Český ráj Tomáš Tomsa je znepokojen narůstající lhostejností. "Snižuje se zájem něco udělat, a pokud nebudou ekonomické stimuly, tak se nic nezmění. Musí asi přijít nějaký průšvih, aby se společnost vzpamatovala. Velká šance něco změnit byla po povodních na Moravě. Místo toho však zase zvítězila betonová lobby a jede se dál v zaběhnutých kolejích," zlobí se Tomsa.

Podle Šoltysové jsou v české společnosti dosud přítomny pozůstatky socialistického způsobu myšlení - všechno je všech, stále nikdo konkrétní za nic neodpovídá. "Přetrvává také apatie typu: vždyť oni to tam za nás vyřeší." Podobnou zkušenost má i městský ekolog v Hořicích Aleš Kodydek, kterému se nelíbí, že řadu obyvatel města nevzrušuje ani nepořádek v ulicích. "Někteří lidé půjdou s odpadem třeba přes celé město, jen aby si nemuseli zaplatit za odvoz popelnice," upozorňuje na jeden z nejčastějších prohřešků. Právě nakládání s odpady a jejich třídění zůstává v tuzemsku zatím daleko za očekáváním.

(jn)

Zákony a neziskové organizace

Lenka Šoltysová z ČSOP Křižánky klade na jedno z prvních míst přijetí nových zákonů a vznik neziskových organizací, které mohou zásadně ovlivňovat své okolí. V Jičíně to byla například kampaň za záchranu Valdštejnské lodžie a barokní krajiny. Občanské sdružení Popelka přispělo k tomu, že společnost Eurogas ustoupila od průzkumu, po níž by zřejmě následovala těžba zemního plynu, který se nachází pod uhelným ložiskem v lokalitě mezi Lomnicí a Novou Pakou. Krátce poté se Občanské sdružení Zlom postavilo firmě GMS, která měla v úmyslu u Křečovic nedaleko Rovenska provést geologický průzkum ložiska kamene. Občanské sdružení Žehrovka bylo účastníkem správního řízení při projednání vlivu těžby v pískovcovém lomu u Mladějova.

"Byly přijaty nové zákony, které umožňují každému občanovi přímou účast v jednáních, týkajících se jeho prostředí (mj. zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny). Každý tak má právo a možnost změnit negativní zásahy," konstatuje Šoltysová. Za velké plus považuje možnost účasti obyvatel při projednávání staveb v rámci správních řízení (EIA) a právo na informace.

(jn)

Recyklace má získat podporu

V Nové Pace se budou z krabic vyrábět desky Novapak, které naleznou uplatnění jako náhrada za sádrokarton, dřevotřísku, podkladový nebo dekorační materiál. Novopacká linka je jedním z pilotních projektů, financovaných ze systému Ekokom, který před třemi lety vytvořila skupina výrobců obalů a baleného zboží. Od roku 2002 budou totiž muset podniky některé druhy výrobků a obalů od lidí a obcí zpětně odebírat a část z toho znovu použít.

Od roku 1998 platí sice nový zákon o odpadech, který měl podpořit recyklaci, ale nijak výrazně se neosvědčil a skládky zůstávají stále nejvýhodnější možností, jak odpad odstranit. Letos se očekává přijetí novely, která má recyklaci a využívání odpadů jako druhotných surovin nebo paliv ještě více zohlednit na úkor skládkování. Zpřísní také například dovoz, vývoz a tranzit odpadů po území České republiky.

(jn)

Změny v Hořicích z pohledu městského ekologa

V Jičíně i v Hořicích, podobně jako dalších místech, k tomu přispěl přechod na nový způsob vytápění, všechny centrální zdroje tepla, které spravuje město, jsou zplynofikovány. "K největším původcům exhalací v Hořicích patřila velká kotelna pod nemocnicí, která sloužila i jako spalovna nemocničního odpadu," říká městský ekolog Aleš Kodydek.

Další zlepšení očekává v souvislosti s chystaným přemístěním autobusového nádraží z centra a vybudování nového průtahu. "Když na zastávce stojí několik autobusů s nastartovaným motorem, tak je zejména v zimě v ranních hodinách v dolní části náměstí téměř nedýchatelno. Provoz autobusové i osobní dopravy je dnes koncentrován do jednoho relativně malého prostoru. Rozhodně proto vítám chystané změny v dopravním systému města," poznamenal Kodydek, který je ve funkci čtvrtým rokem.

Za pozitivní považuje i zvýšenou péči o zeleň, která je jedním z nejcitlivějších témat. "Lidé sice občas pořádají různé manifesty, když se má pokácet několik stromů. Nechtějí si však připustit, že už dožívají a je potřeba začít s jejich přirozenou obměnou. Za minulý rok bylo pokáceno asi padesát stromů, za stejné období jsme ale nechali vysadit sedmdesát nových." V letošním roce se počítá s další výsadbou, ve městě i jeho okolí má být vysazeno zhruba pět desítek nových porostů, dodává ekolog. Plánuje se obměna zeleně ve Strozziho ulici a obnova parku ve Smetanových sadech. "Studie rekonstrukce Smetanových sadů je dokončena. Kácení se pochopitelně nevyhneme, bude však spojeno s novou výsadbou. Celá úprava se navíc uskuteční po etapách, je rozložena do několika let," vysvětluje.

Se znepokojením sleduji odpadové hospodářství, zejména proto, že stále přetrvává neukázněnost lidí. "V naší společnosti ještě není zakořeněna potřeba mít čisto ve městě, separovat odpad a vůbec chovat se ekologicky," uzavírá Kodydek.

(jn)

Zlepšila se čistota ovzduší a kvalita vod

"V poslední době došlo k řadě pozitivních změn. Jsme ovšem teprve na začátku cesty, problém snad ani není v přijímání legislativy, ale v jejím zavádění do praxe," míní Radomír Hyšpler, hlavní inspektor České inspekce životního prostředí v Hradci Králové. Zlepšila se hlavně kvalita ovzduší a také významné vodní toky jsou čistější.

"K omezení škodlivin v ovzduší přispěly především investice do největších stacionárních energetických zdrojů," konstatuje oblastní inspektor ČIŽP. Ze statistik hydrometeorologů vyplývá, že dnes je v České republice množství prachu v ovzduší sedmkrát nižší než před deseti lety. Čtyřnásobně se snížily emise oxidu siřičitého a na polovinu klesly hodnoty oxidu dusíku. Například společnost ČEZ zaplatila za odsíření svých elektráren přes čtyři desítky miliard korun.

Jiří Kopáček z referátu životního prostředí OkÚ Jičín potvrzuje, že kvalita ovzduší se v okrese zlepšila. "U středních zdrojů se ve velkém přešlo z tuhých paliv na plyn, i když i ten má své zápory. U menších zdrojů, jako jsou domovní kotle, se toho mnoho nedělá. Lidé buď do změny vytápění nechtějí investovat, anebo nemají dostatek peněz," podotýká Kopáček. Za velké plus považuje přijetí nového zákona o ochraně ovzduší, přestože má řadu nedostatků. "Připravuje se jeho novela, která bude mít na znečišťovatele ještě tvrdší dopad," poznamenal.

Naopak co se podle jeho názoru nepodařilo vyřešit, je odpadové hospodářství, zejména problém s umělohmotnými lahvemi. "Skládky se postupně zaplňují, a nikdo si s tím neví rady. Není nic horšího, než když někdo nutí lidi separovat odpad, a ten pak skončí na skládce. Sběr druhotných surovin by měl navazovat na jejich zpracování. Problém je, že skládkování zůstává ekonomicky stále nejvýhodnější," kritizuje Kopáček současný stav. Oblastní inspektor ČIŽP uvedl, že se snížil počet nezabezpečených skládek, kterých bylo před osmi lety v kraji ještě několik set. "Většina byla zrušena a zrekultivována, anebo slouží k ukládání inertních materiálů. Na území každého okresu jsou dnes jedna či dvě zabezpečené skládky," poznamenal Hyšpler. Většinu ekologů však stále znepokojují černé skládky, na které často upozorňují obce.

Lidem se nejen lépe dýchá, dalším hmatatelným důkazem změn jsou také čistější řeky. "Stav jakosti vod významných toků je lepší, především v ukazatelích organického znečištění a kyslíkového režimu. Přesto není situace uspokojivá, zejména v eutrofizaci vod a znečištění specifickými látkami," upřesnil Hyšpler. "Kvalita vody je lepší, především díky tomu, že jsou čistírny odpadních vod finančně dostupnější než před několika lety," připouští Ivan Vokatý, vodohospodář okresního úřadu. Větší komunální čističky dnes fungují na devíti místech okresu - Jičíně, Nové Pace, Hořicích, Bělohradě, Železnici, Vysokém Veselí, Lužanech a v Cerekvici. "Ještě nedávno měl dolní tok Cidliny pod Jičínem čtvrtou třídu, to znamená velké znečistění, dnes druhou až třetí. Úplně čistá už nebude voda nikdy, ale do některých toků se opět začínají vracet ryby, například v Rokytce se opět objevili pstruzi," poznamenal Vokatý.

Skeptický však zůstává v reakci na otázku, zda pocítil i změny v přístupu veřejnosti k životnímu prostředí. "Přístup lidí je stále stejný, o ekologii se málo mluví a nikoho nezajímá," soudí Vokatý. O narůstající apatii hovoří i ochránci přírody. "Začátkem 90. let byla velká euforie a ochrana životního prostředí na jednou z prvních míst v zájmu obyvatel. Postupně s přibývajícími existenčními starostmi a postupnou změnou životního stylu tento zájem upadá," hodnotí současnou situaci Lenka Šoltysová ze ZO Českého svazu ochránců přírody Křižánky.

Pasivně se přírodě v posledních letech ulevilo i díky recesi průmyslu, a také třeba tím, že se v zemědělství snížil rozsah ošetření polí chemickými látkami. "Zemědělství se potýká s finančními problémy a chemická ochrana je drahá. Přípravky se používají podstatně méně a většinou jen selektivně, proti konkrétnímu druhu plevele," potvrzuje Miroslav Svoboda, ředitel územního odboru ministerstva zemědělství v Jičíně.

(jn)

Správa CHKO připouští: jen zákazy nic neřeší

"I když nějaké to procento gaunerů se mezi návštěvníky vyskytuje stále, musím říct, že problémů částečně ubylo. To se týká třeba i stavebníků, většina lidí už bere regulativa v chráněných územích jako standard, " konstatuje ředitel správy Tomáš Tomsa.

Pokuty neukázněným návštěvníkům nebo podnikatelům se strážci snaží ukládat minimálně. "Problém byl z hlediska našich nároků, dříve jsme byli velmi striktní, což se v praxi bohužel ukázalo být neprosaditelné. Vyvarujeme se nyní různých zákazů a spíš se snažíme na lidi působit pozitivně. Byl bych ovšem přílišný optimista, kdybych si myslel, že se tím rázem všechno změní," říká ředitel CHKO Český ráj.

Správa nechala instalovat nový informační systém, kterým návštěvníky usměrňuje co nejvíce mimo zvlášť vzácné lokality. "Snažíme se vytvořit takové podmínky, aby se turisté pohybovali v těch místech, kde by přírodě mohli uškodit co nejméně. Není naším cílem uzavřít tuto oblast před veřejností, snažíme se více apelovat na slušné chování lidí, než abychom jim stále něco zakazovali," doplnil Tomsa. Podle svých slov prosazuje, aby strážci přicházeli do styku s návštěvníky minimálně a svým chováním jim šli příkladem.

K zamýšlenému rozšíření CHKO uvedl, že většina obcí nemá zájem být zahrnuta do chráněné oblasti. "Většina jejich zástupců si myslí, že by obce byly omezovány, to ale není pravda. Obecně platí, že se snažíme hlídat a zachovávat typický ráz krajiny a vesnic. Do chráněných území jde například více peněz, ať už formou dotací nebo daňových úlev. Dalším zdrojem příjmů je zvýšený turistický ruch."

(jn)

Drancování ohrožuje lesy

"Vedle přetrvávající nízké odborné a právní vědomosti při kácení a ořezávání dřevin rostoucích mimo les se v posledních letech objevil ještě jeden velký problém - neoprávněné těžby lesních porostů," potvrdil Radomír Hyšpler, hlavní inspektor České inspekce životního prostředí v Hradci Králové.

Zkušenost s touto nelegální činností mají i pracovníci referátu životního prostředí Okresního úřadu Jičín. "I tady se už objevilo několik firem, které od vlastníků skupují les a ten pak doslova dohola vyrabují bez toho, aby zajistily novou výsadbu," uvedl Rudolf Janek, který má na starosti lesní hospodářství v okrese. "Majitelé bohužel často ani netuší, jakou cenu a význam jejich les má," dodal.

Za svou oběť si lesní tuneláři vybírají především staré lidi, kteří získali les v restituci a nezřídka nevědí, co s ním. K dosažení svých cílů používají zdánlivě jednoduché metody: les vykupují buď hluboko pod cenou nebo uzavírají neplatné smlouvy, případně si ho za směšnou sumu pronajmou a dřív, než se majitel vzpamatuje, je dřevo pryč.

"Lidé, kteří takto podnikají, v tom umějí chodit. Když už se nám podaří včas odhalit viníka a udělit pokutu, tak se firma zruší nebo přestěhuje do jiného okresu, kde se znovu zaregistruje pod jiným názvem," konstatuje lesní hospodář okresního úřadu. Právě nedokonalé zákony a problematické vymáhání pokut, které navíc nejsou ani nijak vysoké, podle ochránců zatím nahrává podvodníkům.

"Pokud se tento stav nezmění, tak to bude čím dál horší. Ročně se tímto kořistnickým způsobem vytěží v republice několik desítek tisíc kubíků dřeva na ploše okolo pěti set hektarů, tedy zhruba tři až pět procent celkové rozlohy lesů. Možná se to někomu nemusí zdát tolik, ale přece nebudeme čekat, až to bude 10 nebo 20 procent," varuje Rudolf Janek.

(jn)

Činnost zelených radikálů někdy vyvolává i rozpaky

Jejich počínání však v některých případech budí přinejmenším rozpaky. O co jim jde? Je to ještě boj za zdravé prostředí? "Akce ekologických aktivistů přitahují i lidi se sklonem k extremismu a exhibicionismu, kteří mnohdy ani nevědí, proti čemu a proč protestují," shodují se ochránci i odborníci, kteří se problematikou životního prostředí zabývají. Jejich akce alespoň vyprovokují k diskusi. "To, že se objevila řada neziskových organizací, je pro životní prostředí velký přínos," říká zástupce občanského sdružení Zlom. Městský ekolog v Hořicích Aleš Kodydek s tím sice souhlasí, ale netají se výhradami k postupu některých skupin či aktivistů. "Ač jsem sám ekolog, tak s některými akcemi nesouhlasím. Svým počínáním mnohdy způsobí, že se špatný stav zakonzervuje nebo i zhorší. Beru taková sdružení, která pro přírodu opravdu něco udělají," poznamenal.

Josef Ciprýn, vedoucí těžby a rekultivací ze Sklopísku Střeleč - Eximos, je přesvědčen, že mnozí ekologičtí radikálové svými výstupy sledují jiné cíle než ochranu přírody. "Zájem veřejnosti je samozřejmě prospěšný, zvlášť když nabízí pomoc a navrhuje řešení. Nemalá část členů různých hnutí však dělá víc pro to, aby se zviditelnila," míní Ciprýn.

"Někteří lidé hlasitě projevují obavy, zda se porazí jeden nebo dva stromy, a sami pak nechají vykácet les, který získali v restituci, aniž by respektovali hospodářský plán. Nebo se o svůj pozemek vůbec nestarají a nechávají ho zarůst plevelem, přestože by ho měli udržovat," hovoří o své zkušenosti Ciprýn.

(jn)