Logo NN

Nové Noviny č. 6/0011. února 2000str. 1

Na domácí firmy nezapomínáme

Jičínsko - Hořické firmy vytýkají vedení radnice, že pro ně nevytváří dostatečné podmínky pro podnikání v místě. Některým se nelíbí, že nejsou oslovovány při zadávání veřejných zakázek, jejichž investorem je město.

"Pravdou je, že zdejší firmy vyjádřily nespokojenost s tím, že pro ně málo vytváříme podmínky pro podnikání. Je potřeba si ovšem položit otázku, co si kdo pod tímto pojmem představuje," reaguje starosta Ladislav Vrba. "Od jedné firmy jsme například obdrželi žádost, abychom ji přidělili pozemek. Každý uzná, že takovému požadavku nelze vyhovět, dostali bychom se do vážného rozporu se zákonem. Nabídka o prodeji musí být třicet dní vyvěšena," dodal.

Další kritizovanou oblastí jsou výběrová řízení, kde podle Vrby záleží na konkurenceschopnosti. "Rozhodujícím kriteriem je zpravidla cena. Šanci mají podnikatelé u menších zakázek, velké společnosti se jich obecně neúčastní, protože mají podstatně větší režií."

Podnikatelé v reakci na vzniklou situaci před nedávnem předali radnici katalog, jejímž prostřednictvím se prezentují všichni pohromadě. "Byl to dobrý nápad, katalog obsahuje i pro nás dosud neznámé firmy," přiznává vedoucí úřadu Jaroslav Vais. Připustil, že vedení města přijalo usnesení, že je potřeba podpořit místní firmy, především u drobných zakázek.

"Nevzpomínám si, že bychom měli výběrové řízení, kde by nefigurovala alespoň jedna jičínská firma, snad s výjimkou nějaké velké akce. Nabídka je veřejná, naší snahou je dát příležitost místním podnikatelům. Nemám pocit, že bychom je diskriminovali," komentuje situaci v Jičíně starosta Jiří Liška.

Jeho novopacký kolega Petr Kuřík se vyjádřil podobně. "Firmy z novopackého regionu jsou oslovovány jak u malých, tak i velkých akcí. Navíc vůči výherci soutěže si město klade zásadní podmínku, a to právo výběru subdodavatele. I touto cestou mají místní firmy příležitost podílet se na zakázce," řekl Kuřík.

(jn)


Je vozidlo bez SPZ vrakem?

Jak města naloží s motorovými vozidly, která zůstanou bez státních poznávacích značek stát na veřejných komunikacích?

Jičínsko - Motoristé, kteří se rozhodli státní poznávací značky deponovat na dopravních inspektorátech a svá auta odstavit na veřejných komunikacích či prostranstvích, riskují, že je tento krok vyjde dráž, než kdyby povinné ručení koncem roku zaplatili.

Ukázalo se, že nový zákon o povinném ručení postrádá minimálně jednu podstatnou pasáž, jejíž absence vyvolává zbytečné dohady. Od ledna sice mají řidiči možnost svá vozidla vyřadit na neomezeně dlouhou dobu z evidence, mnozí z nich si tím však mohou zkomplikovat život. Některé radnice totiž odmítají tolerovat, aby veřejné komunikace na území města blokovaly dočasně odhlášená vozidla. Majitelé mohou počítat i s mírnějším opatřením: úředníci po nich budou vymáhat poplatek za zábor veřejného prostranství.

Jan Bušta z oddělení evidence jičínského Dopravního inspektorátu potvrdil, že možnost dočasně vyřadit vozidlo z registru využilo už několik stovek řidičů. "Do depozitu bylo za leden uloženo zhruba 600 státních poznávacích značek. Většinou se jedná o motocykly a zemědělské stroje, které jsou v provozu jen několik měsíců v roce," sdělil Bušta.

V Jičíně zatím nemají jasno, jaký postup zvolí, není však vyloučeno, že s auty bez identifikace bude zacházeno jako s vrakem. "Neoznačená vozidla by měla stát v garáži, na zahradě nebo někde na soukromém pozemku. Z hlediska zákona o pozemních komunikacích je vozidlo bez státní poznávací značky považováno za vrak a podle toho by s ním mělo být naloženo," míní jičínský starosta Jiří Liška.

Pokud se radní rozhodnou tímto způsobem zakročit, městští strážníci na auto vylepí výzvu k odstranění. "Pokud ji majitel neuposlechne, necháme vůz odtáhnout a zlikvidovat," vysvětluje Liška standardní a v praxi běžně využívaný postup. Svůj názor obhajuje i tím, že strážník nepozná, zda je neoznačený automobil odstaven jen dočasně, anebo ho majitel už nebude nikdy používat.

Starosta Nové Paky Petr Kuřík tvrdí, že legislativa na tyto případy pamatuje vyhláškou o místních poplatcích. "Od městské policie jsem zatím nedostal zprávu, že by se v ulicích objevila auta bez čísel. Pokud nebude vozidlo zaparkováno na nevhodném místě, pravděpodobně bychom za poplatek po určité časové období umožnili jeho odstavení," řekl Kuřík.

Hořická radnice zatím vyčkává, vzniklou situaci přitom považuje za právnický "oříšek". "Vozidla bez SPZ jsou sice nezpůsobilá k provozu, ale pohlížet na ně jako na vrak je sporné," domnívá se vedoucí městského úřadu Jaroslav Vais. Vrakem se podle něj stává automobil až tehdy, když je nepojízdný, například s prázdnými pneumatikami. "A pokud vozidlo není vrakem, poplatek ze záboru se na něj nevztahuje, protože jde o obecné užívání veřejné komunikace," doplnil tajemník. Starosta Ladislav Vrba přesto nevyloučil, že se město rozhodne přetáhnout auta například do areálu Technických služeb, kde by byly po nějakou dobu deponovány. "Když zjistíme majitele, domluvili bychom se s ním na odtažení," připouští Vrba.

(jn)


Ředitelé škol obhajují jmenování

Jičín - V těchto dnech na jičínském okrese probíhá komplexní hodnocení ředitelů škol a školských zařízení. Na základě znění zákona a příkazu ministra školství České republiky jím prochází každý ředitel zmíněných zařízení pravidelně vždy po uplynutí čtyř let, ve kterých vedoucí funkci zastával. Samozřejmě tedy pouze v případě, že má v úmyslu ve svém postu pracovat i nadále v příštím čtyřletém období.

V našem okrese se letošní hodnocení práce za uplynulé čtyři roky týká celkem jedenatřiceti ředitelů základních a středních škol, školských zařízení a osmi ředitelů, respektive ředitelek mateřských škol (tedy všech ředitelů, jejichž práce byla naposledy komisionálně hodnocena v roce 1996).

Aktivity a výsledky práce konkrétních ředitelů by měly objektivně společně posoudit zástupci České školní inspekce, Školského úřadu a zřizovatele školního zařízení (například město nebo obec), přičemž se hodnocení mohou zúčastnit i členové školních rad. Zajímavostí je, že jeden výkaz hodnocení své funkce vypracovává ředitel v podstatě sám na sebe, čímž má možnost posoudit a obhájit svoji práci z vlastního pohledu. Může tak prezentovat aktivity, které se mu ve prospěch školního zařízení podařily uskutečnit, ale třeba i sebekriticky uvést myšlenky rozpracované, anebo z nejrůznějších důvodů doposud nerealizované.

Všechny vypracované hodnotící zprávy na každého z devětatřiceti ředitelů se pak v polovině měsíce března shromáždí na stole ředitele jičínského Školského úřadu, který je zákonem určen k jejich posouzení a konečnému vyhodnocení.

V případě kladných posudků budou funkce stávajícím ředitelům nabídnuty i do příštího čtyřletého období, v opačných případech budou na místa negativně hodnocených ředitelů vypsána výběrová řízení, kterých se samozřejmě mohou "odstupující" ředitelé rovněž zúčastnit.

Není tedy pravdou, jak občas mezi veřejností zaznívá, že ředitelé škol a školských zařízení mají funkce propůjčeny "doživotně". Každý ředitel musí své jmenování vždy po čtyřech letech obhájit.

(mar)


Aspiruje na zápis do knihy rekordů

Obří puzzle, skládačka o rozměrech 285 cm x 137 cm s více než 12 000 dílky, složila Eulalie Langmayerová ze Studénky u Nové Paky za 78 dní, což by měl být český a možná i světový rekord.

Studénka - Trpělivost zase jednou slavila úspěch. Eulalie Langmayerová ze Studénky na Novopacku dosáhla českého a možná i světového rekordu, za 78 dnů se jí s různě dlouhými přestávkami podařilo sestavit obří skládačku puzzle z více než 12 tisíc dílků.

Nad barevnou skládačkou s motivem New Yorku trávila majitelka restaurace Helvetia někdy i čtrnáct hodin denně, až konečně 24. ledna hodinu před půlnocí založila do téměř tři metry dlouhého obrazu poslední dílek. "Většinou jsem si k puzzlím sedla, když jsem večer zavřela hospodu. Pro mě je skládání forma relaxace, opravdu mě uklidňuje. I když mě některé části, především nebe nad mrakodrapy, daly hodně zabrat, ani na chvilku jsem neuvažovala nad tím, že bych to vzdala," říká Langmayerová, která se tomuto koníčku věnuje už přes osm let. Ostatně dům má zaplněn zarámovanými obrázky puzzlí od půdy až po sklep. Eiffelova věž je dokonce trojrozměrná. Návštěvník hospody si tak kromě výčepu, který má zachován tradiční ráz, může připadat jako v galerii.

Hlavním impulzem, který ji přiměl sehnat si největší puzzle, jaké je u nás zřejmě vůbec možné koupit, byla letmá zpráva v několika sdělovacích prostředcích o jistém Angličanovi, kterému se tentýž obraz podařilo sestavit za osm měsíců. "Ta doba mi připadala hrozně dlouhá, protože svou první skládačku ze šesti tisíc dílků jsem zvládla za dva měsíce. Sama jsem si říkala, že bych dvojnásobný počet mohla složit za čtyři až pět měsíců," vzpomíná.

Když se ji po různých peripetiích podařilo stavebnici sehnat, na doporučení přátel zavolala agenturu Dobrý den v Pelhřimově, která se v tuzemsku zabývá evidencí kuriozit a rekordů. "Start mi odpískli 26. září, na jejich doporučení jsem si pak vedla deník. Jakmile jsem minulý měsíc skončila, záznamy i s fotodokumentací jsem jim odeslala. Musím říct, že tím žilo celé příbuzenstvo," říká žena, která v obci s několika desítkami obyvatel pořádá každoročně populární nohejbalový turnaj Helvetia Cup.

Teď už jen čeká, zda ji pelhřimovská agentura udělí certifikát. A pokud ano, je možné, že Langmayerové výkon bude zapsán i do Guiennessovy knihy rekordů. "Když už jsem do toho investovala tolik peněz a času, tohle by mě určitě potěšilo."

(jn)


Nové Noviny