Nové Noviny č. 4/0028. ledna 2000str. 6

Sezónu na Gothardě zahájí v březnu Jiří Korec

Hořice - Právě končící výstavu výtvarníků Pavla Doskočila a Michala Novotného pod názvem 2000 v hořické Galerii plastik je možné vnímat v různých rovinách, svým pojetím jako by symbolizovala rozhraní "starého" a "nového" světa.

Oba autoři se zde představují jako experimentátoři a propagátoři nových alternativních proudů moderního umění. Ať už se jedná o artefakty bizarních podob, abstraktní malbu a do popředí současného uměleckého zájmu se prosazující vizuální tvorbu. Jejich společnou expozici, otevřenou v závěru minulého roku, lze chápat i jako výpověď, sdělení o současném stavu společnosti a určitě je vítaným zpestřením z hlediska dosavadního spíše konzervativního zaměření výstavní síně na vrchu Gothard, v níž se výstavy střídají s mnohem větší frekvencí než v minulosti.

Galerie plastik se nyní na krátký čas odmlčí, letošní sezóna bude podle jejího správce Tomáše Matese zahájena první jarní den 21. března retrospektivní výstavou akademického sochaře Jiřího Korce, který za necelý měsíc (12. února) oslaví pětasedmdesátiny. Dílo Jiřího Korce, který se před pár lety usadil v nedalekých Mlázovicích, zůstává v českém prostředí neprávem nedoceněno, v zahraničí se však jubilující sochař a medailér dočkal řady uznání. Svými díly je zastoupen v mnoha soukromých sbírkách po celém světě a v řadě českých a evropských galeriích.

"Korcovu tvorbu pak v květnu vystřídají obrazy malíře Rostislava Michala z Prahy, a v červnu plánujeme výstavu sochaře Michala Šarše, účastníka jednoho z předešlých sochařských symposií," uvedl Mates, správce galerie. Doplnil, že začátek druhé poloviny roku 2000 je vyhrazen pro kolektivní výstavu hned čtyř mladých autorů, absolventů Vysoké školy umělecko-průmyslové v Brně. Do Hořic přijedou v srpnu instalovat své umělecké práce Daniel Kloze, Jiří Marek a bratři Medkovi, žáci předního českého sochaře Vladimíra Preclíka.

V podzimních měsících budou mít možnost návštěvníci Galerie plastik obdivovat bronzové sochy Igora Kietzbergra, žijícího poblíž Rožnova pod Radhoštěm. V jednání je také výstava hořického rodáka, akademického sochaře Ivana Jilemnického. Její termín však zatím podle Matese nebyl upřesněn.

(jn)


Jivínský Štefan již zná postupující

Jičín - V pondělí 17. ledna sešli se pořadatelé Jivínského Štefana, aby se zamysleli nad 120 nominacemi a pokročili na cestě k udělení dřevěných sošek za pozoruhodný kulturní počin.

Na seznamu navržených, který dostal každý předem, bylo opravdu 70 řádků v kategorii roku 1999 a 50 položek za zásluhy dlouhodobé. Pravda, někdo byl navržen třeba od pěti různých "nominátorů". Též návrhy byly opravdu pozoruhodné, ale řekněte, můžete se zlobit na toho, kdo navrhl na Štefana sluníčko, za to, že v době pohádkového festivalu svítilo? A tak rozhodnuto, že budou v seznamu ponecháni všichni a je na každém z přítomných, aby zvážil pečlivě zásluhy. Výsledkem bylo, že do užšího výběru postoupilo 12 jednotlivců a kolektivů za zásluhy v roce 99 a 7 za činnost dlouhodobou. V tradiční den udílení, tedy 25. února, z nich pak porota vybere letošní laureáty. Tahle slavnostní chvíle bude v jičínském porotním sále na zámku od 5 hodin odpoledne a přijít může každý. Vždyť hlavním posláním štefanské myšlenky není jakási komerční sláva oskarová, ale aby se sešli dobří lidé, kteří si mají co říci. Aby o sobě ti, kteří konají bohulibé skutky v kultuře, věděli. Abychom o nich věděli i my, kdož se chodíme jen dívat.

Vidím, kterak se po přečtení postoupivších objevují hlasy: vždyť tu mají převahu Jičíňáci, vždyť tu chybí ten a ten, vždyť si vlastně udílíte Štefana mezi sebou, vždyť jste začali se Štefanem jako s recesí a teď je to oficialita téměř kravatová, vždyť ...Pravda, svatá pravda, každý máme svůj kousek pravdy a o té absolutní ví snad jen ten nahoře. Navrhněte v době, kdy se nikdo do práce nehrne, porotu z obyčejných lidí, která rozhodne absolutně správně! Ale o to, znovu opakuji, mezi soudnými lidmi nejde. Snad jedna odpověď, návrh: přijďte, poraďte, pomozte. Štefanská komise jest orgán samozvaný a otevřený.

Děkuji všem, kteří pomáhají, děkuji všem, kdož se zodpovědně zamysleli, podívali kolem sebe a s oprávněnou hrdostí se rozepsali o zajímavých lidech. Děkuji elektrotechnické společnosti E.S.H. & F spol. s r. o. ze Studeňan, která se stala štefanským partnerem a pomůže udílení ekonomicky zabezpečit.

Těším se, že si pětadvacátého února v pět večer na zámku popovídáme a že se třeba narodí další nápady. Jako ten, že by se měli novináři ze všech místních novin jednou sejít. Nechcete to někdo zorganizovat?

(prochor)


Novinářský kroužek

Jičín - V druhém pololetí školního roku 1999/2000 se v K-klubu otevírá novinářský kroužek. Náplní tohoto kroužku bude nejen seznámení budoucích "redaktorů" se všemi žurnalistickými žánry, ale i aktivní psaní a vydávání vlastních novin, připravování zpravodajských vstupů do místní regionální televize a literární tvorba vůbec. Kroužek bude zahájen 2. února 2000, kdy mezi 12.00-16.00 hodinou očekáváme všechny, kteří mají chuť psát a pracovat v novinách. Tento kroužek je určen především studentům na středních školách. Budeme se scházet každé úterý kolem 14.00 hodiny. Kdo máte čas a především chuť, přijďte co nejdříve. Heslo zahajovacího dne totiž zní: "Kdo dřív přijde, ten dřív mele!" Kapacita tohoto kroužku je omezená, čili záleží pouze na Vašem zájmu a přístupu k vyhlášenému termínu zápisu. Maximální počet členů činí deset. Na všechny se upřímně těší Hana.

Hana Galetková, K-klub


Jak se žilo v Jičíně na konci 19. století

Dva novoměstské nevěstince v ulici Pod Koželuhy zachytil svým fotoaparátem Ant. Brožek. Dnes se oba snímky nacházejí v archivu OMaG, ze kterého je máme zapůjčené.

MUŽ A ŽENA Hlavním posláním ženy bylo být matkou: rodit a vychovávat děti. V chudších rodinách a také ve vrstvě řemeslníků a drobných obchodníků mívali dětí hodně. Zdravá žena mohla mít mezi dvacítkou a čtyřicítkou podle Lenderové průměrně deset dětí. Žena tesařského mistra Václava Fejfara, který byl také šest let starostou Jičína, rodila v manželství čtrnáctkrát, naposled v 47 letech. Ale pět dětí ještě v dětství, nedlouho po porodu zemřelo.

Naproti tomu advokát Dr. František Lohař, o deset let starší než V. Fejfar, měl jen dvě děti. Mladší Dr. Fr. Volf tři. To znamená, že ve vyšších vrstvách muselo v druhé polovině 19. století - bez ohledu na zamítavé stanovisko církve - docházet k regulaci porodnosti: zdrženlivostí, přerušováním koitu ...patrně i tajným potratem. V 90. letech došlo už i na ochranu. I v jičínských novinách se objevují inzeráty slibující zaslat diskrétně poštou francouzské speciality pro pány i pro dámy(!). Ty dámské budou podle drogisty Procházky na Smíchově expedovat jen ženy. Drogista Binovec u Bílé Labutě v Praze zase nabízel maskované "gumové a rybí speciality" francouzské i anglické, tucet za 1 - 4 zl. (podle kvality).

Souvisí to s tím, že na konci 19. století se začíná obecně uznávat hodnota přirozeného sexuálního života. A začíná se o této stránce života, který byl dosud tabu, i v naší neobyčejně pruderní, stydlivé společnosti (na rozdíl od Francie) otevřeněji mluvit a psát. Objevují se publikace v 80. letech ještě zcela nemyslitelné: "Muž a žena" (Kobr 1898), "Co ženy mají vědět" (1900), "Třicatero krás ženy" atd. Za pět let, 1904, se došlo dále: "Život pohlavní", "Hygiena lásky", "Physiologie lásky", "Zpověď krásné ženy" atd. - Koncem století se nabízejí dokonce dráždivě lascivní publikace. V roce 1896 je inzerován časopis "Pikantní svět" s pikantními historiemi a ilustracemi, číslo za 10 kr. A pouze pánům se v roce 1898 nabízí proti zaslání 60 kr. v poštovních známkách "45 velice zajímavých, senzačně pikantních momentních fotografií".

I když se o sexuálním životě v 80. letech a dříve veřejně nemluvilo a nepsalo, neznamená to, že by za oponou vnějšího studu v katolickém Rakousku živočišné síly v člověku nežily a nepůsobily. V roce 1880 připadalo v Rakousku (podle Krakonoše 16.10. 1887) na sto porodů značné procento nemanželských dětí. V Jičíně to bylo 9,84%, v Brně 28,49%, v Praze dokonce 44,85%. V Jičíně tedy bylo každé desáté dítě nemanželské, v Praze skoro každé druhé. Šlo převážně o chudé vrstvy, kde se sňatek často uzavíral, když už bylo dítě na cestě nebo na světě. Dále šlo o lehké holky a pak o ty tisíce sloužících dívek, které přišly snadno - od mužských členů rodiny zaměstnavatele - k útěžku.

Realita sexuálního života probleskovala také ve zpravodajství ze soudní síně, které bylo vždy novinářsky vděčné. Násilná smilstva, ať dokonaná nebo nedokonaná, se objevují u soudů dosti často. Už tehdy se smilstvo špatně dokazovalo (navíc výhradně mužský svět soudců a porotců hleděl na ženu, které se to stalo, skrz prsty), neboť velice často byli obžalovaní porotou osvobozováni. A když byli odsouzeni, tresty bývaly mírné. Za zločin proti mravopočestnosti na jedenáctileté dívce dostal obžalovaný 2 měsíce žaláře, jiný za zprznění vlastní dcery 18 měsíců... Za násilná smilstva se dávalo od 6 měsíců do dvou let. Naproti tomu, když jste prohlásili, že císař František Josef je pitomec, dostali jste za urážku Jeho Veličenstva nejméně 18 měsíců, ale i dva a půl roku žaláře.

Ve středních vrstvách, úřednických kruzích a mezi elitou se od dívky vstupující do manželství žádalo panenství (a úplná nezkušenost v sexuální oblasti). U mužů se předmanželské sexuální zkušenosti, aniž se o tom mluvilo, připouštěly. V Jičíně sice byly zastupitelstvem v roce 1897 nevěstince, existující výhradně na Novém Městě, na nátlak novoměstských občanů zrušeny, ale prostituce se přenesla do ulic a přinášela mnohem víc pohlavních nemocí než dříve. (Podobně tomu bylo u prostituce skryté za dámskou obsluhou v některých hostincích, proto se ji městská rada také pokusila zakázat.) A tak, zdá se, nevěstince se v Jičíně potichu, s tím rozdílem, že to nesměly být současně výčepní místnosti, zase obnovily. Podle novinářské zprávy z roku 1900 existují v Jičíně čtyři nevěstince, což je prý pro 10 000 obyvatel (i s vojskem) přiměřené.

Vladimír Úlehla

Příště: Manželství a děti


Anče, Kubo, hajnej ...

Oblíbená věta z televizních večerníčků v podání pana Prachaře, vlastně Trautenberga, zlidověla a zná ji většina příznivců pohádek od batolecího až po kmetský věk. Shodou okolností má autorka těchto pohádek, Božena Šimková, blízko k našemu kraji, neboť pochází ze Studence. Studovala v Nové Pace a ráda se zúčastňuje nejrůznějších besed třeba v rámci festivalu Jičín - město pohádky. Někteří z Pačáků si jistě vzpomenou na její autogramiádu knížky Krkonošských pohádek v papírnictví u Rejmontů a na její krásné vyprávění. Škoda jen, že další díly večerníčkových pohádek, tentokrát třeba o tom, jak Anče a Kuba mají malého Kubíčka, už asi na obrazovkách neuvidíme. A na vině není třeba jen fakt, že Zdeněk Řehoř, jičínský rodák, jinak hajný od Trautenberga, už není mezi námi. Občas slýchám v televizi, že autorkou překrásných a s trochou nadsázky lze říct i zlidovělých pohádek, je další "kerkonošská autorka" Marie Kubátová. Není tomu tak, ta jen propůjčila pohádkám své jméno v dobách, kdy Božena Šimková byla nežádoucí.

A proč připomínám paní spisovatelku Boženu Šimkovou právě v těchto dnech? Dožívá se totiž kulatého životního jubilea. I když se u žen věk neprozrazuje, doufám, že mně paní spisovatelka promine, když řeknu, že světlo světa spatřila ve Studenci 3. února 1935. Blahopřeji a přeji ještě hodně podobně úspěšných příběhů.

Václav Franc


Jivínský Štefan - postup za rok 1999 v abecedním řazení

První je uveden nominovaný, následuje zdůvodnění a v závorce je uveden nominující.

Eva Bílková Za publikaci Almanach jičínského gymnázia a Osobnosti spjaté s gymnáziem a za další činnost při oslavách 375. výročí založení školy. (O. Tomíčková)

Eva Bílková Hlavní iniciátorka a organizátorka oslav 375. výročí založení jičínského gymnázia. Důležitá je její snaha o podchycení studentů LG o bližší zájem o dějiny. Ocenění ji patří za přípravu vydání Sborníku k 75. výročí otevření Studentského domu v Jičíně. (A. Pospíšilová)

Eva Bílková Za přípravu materiálů k výstavě Osobnosti spjaté s gymnáziem (katalog osobností jičínského gymnázia). (J. Gottlieb)

Divadlo SnB Za napsání, přípravu scény i loutek, jakož i virtuozní sehrání a reprizování Bitvy o Britanii. (prochor)

Jaromír Gottlieb Za to, že dal dohromady tu věc se smírčím křížem. (Štěpán Peroutka)

Jaromír Gottlieb a spol Za mimořádný a ojedinělý přínos pro porozumění mezi lidmi, za bezbřehou lidskou dobrotu. Za to, že nadělil našemu kraji nové poutní místo - smírčí kříž. (P. Charousek)

Gottlieb, J. Šejn Za myšlenku a vlastní vyzdvižení smírčího kříže na vrchu Veliš. Počin, který přesahuje hranice okresu. (Jiří Liška)

Gottlieb, Šejn, John a spol Za vyzdvižení smírčího kříže na hoře Veliš 14.9. 1999 - "akt smíru a odpuštění na prahu třetího tisíciletí". Za to, že to udělali. (Ajka Pospíšilová)

J. K. Tyl Hořice Za sehrání a mnohé úspěšné reprizování hry V+W César. Hra měla velký úspěch, získala 1. místo na přehlídce Klicperův Chlumec. (A. Žemličková)

J. K. Tyl Hořice Za nastudování a mnohonásobné provedení hry César v režii Z. Vaškovové. 1.místo na Klicperově Chlumci. (O. Tomíčková)

K. Krausová Za výtvarný návrh výzdoby města pro festival JMP 99 v Jičíně a za aktivní a maximálně obětavou konkrétní pomoc při realizaci. (V. Rychterová)

K. Krausová, Nová Paka Za gejzíry výtvarných nápadů a za pomoc festivalu JMP při výzdobě města Jičína. (S. Benešová)

M. Lhoták + Větrné mlýny Za práci občanského sdružení, zejména rekonstrukci hubojedské zvoničky a vše, co s tím souvisí. (prochor)

Muzika Paka Za program mimořádných kulturních akcí. (J. Gottlieb)

A. Pospíšilová, Lukáš Bílek Za harmonogram kulturních akcí pro lodžii a libosad. (J. Gottlieb)

Alena Pospíšilová a spol Za neutuchající elán, se kterým stále něco vymýšlí a organizuje pro děti, za to, že se podílela na vybudování úžasného dětského oddělení. (prochor)

Smolík a spol Za zpestření festivalu JMP vybudováním papírenské a knihtiskařské dílny, kam chodily děti dobrovolně a s potěšením, a to ve svém volnu. Za to, že tímto příkladem dokazují, jak se dá levně naplnit původní myšlenka festivalu. (prochor)

R. Smolík, R. Mizerová a spol Za vynikající tvůrčí dílnu či "živou výstavu" během festivalu JMP - Knihtiskařská dílna Gutenberg. (Ajka Pospíšilová)

R. Smolík, R. Mizerová Za knihtiskařskou dílnu Gutenberg v rámci festivalu JMP. (Lukáš Bílek)

Robert Smolík Za návrhy tvořivých aktivit pro 9. ročník festivalu JMP, zejména za realizaci dílny Gutenberg. (V. Rychterová)

Robert Smolík, Radka Mizerová Za vymyšlení a provedení dílny Gutenberg a cirkursus, akce na festivalu JMP, jakož i za loutkové představení. (J. Gottlieb)

Ščigol Michail Za to, že v Železnici zakoupil dům v historické zástavbě, ve velmi špatném stavu a opravuje ho při zachování historických prvků. Chce, aby po opravě dům sloužil různým kulturním účelům. (Josef Kordík)

Radmila Šepsová Za kolekci 40 fotografií Křižovatky života, kterou se obdivuhodným způsobem dokázala vcítit do situace nemocných. (Olga Pušová)


Jivínský Štefan - postupující v kategorii dlouhodobé

Karol Bílek Za celoživotní neutuchající aktivitu v oblasti kulturní a historické, jakož i příkladné občanské angažovanosti. Karol Bílek je symbolem skromné osobnosti, jejíž široký záběr přesahuje daleko za hranice ČR. V roce 1999 měl 60 let. (A. Pospíšilová)

Karol Bílek Za vše, co vykonal pro Staré Hrady a Sobotku. V roce 1999 oslavil 60. narozeniny. (O. Tomíčková)

Eva a Karol Bílkovi Za to, co za dlouhá léta dokázali ve Starých Hradech - udělali z nich kulturní centrum. (Vladimír Úlehla)

J. Gottlieb Zejména za realizování úmyslu pokusit se o smíření církví a upozornění tak na nutnost znovu objevit vstřícnost, pochopení a vzájemnou toleranci. Za usílí o celistvost kulturního směřování jičínského regionu. (Muzejníci)

Jaromír Gottlieb Co ten toho tady pro nás vymyslel, ať už v Kacandě, nebo o pohádkách, nebo ty výstavy a jiný akcičky. (Štěpán Peroutka)

Hořeňák, Hořeňáček Za dlouholetou práci, za reprezentaci kraje. (Bílkovi)

Lhotákovi Za organizování výtvarných dílen u lodžie a dalších akcí v Hubojedech a Jičíně, za propagaci Jičínska ve světě. (Bílkovi)

B. Procházka Za poňoukání, burcování, hudrování a popichování, za lámání si hlavy nahlas nad současným stavem společnosti. Za umění dělat si nepřátele. Prochor je štika v zatuchajícím rybníku. (A.Pospíšilová)

B. Procházka Vždyť i Štefan je především jeho dílem. Vydává Prochoroviny - oblíbený kulturní časopis. Nápady, iniciace mnoha kulturních akcí (zpívání u lodžie). (Vladimír Úlehla)

Bohumír Procházka Především za čeření stojatých vod, vytrvalost, obětavost a vitalitu. (P. Charousek)

Vydavatelé novin v okrese Achát - NP, Kopidlenské listy, Libáňské noviny, Mladějovský zpravodaj, Muzejní noviny, Noviny LG, Občasník - Hořice, Pod Zvičinou, Prochoroviny, Trafalgar, Veselí a okolí, Zpravodaj ŠS. (Bílkovi)


Nové Noviny