Logo NLG


Noviny Lepařova gymnázia č. 1–230. října 1997Ročník 2 (6)

Studentský bufet

Jednou z nových věcí, zavedených v minulých letech na LG a dnes už považovaných za samozřejmost - patří přece k vybavení moderní školy, jakou chce být i LG, a je součástí "servisu" školy, který má přispět k tomu, aby se studenti cítili ve škole dobře - je studentský bufet. Se záměrem rozšířit nabídku této služby byli v anketě studenti dotázáni, co si o studentském bufetu myslí, popřípadě co by zde ještě chtěli dostat k občerstvení.

Z odpovědí vybíráme (pravopisné chyby opraveny):

  • Myslím, že by to chtělo více prodavaček, aby byla kratší fronta.
  • Aby se prodávaly časopisy pro mládež a hlavně nějaký automat na pití. Mléko a ňáký jogurty.
  • Více pečiva, sušenek, koláčů. Mohly by se zde prodávat také časopisy.
  • Víc pečiva, víc skleniček na pití, bombóny, chlebíčky, zákusky, nižší ceny.
  • Větší zásoby pečiva.
  • Více dalamánků a více koblih, větší výběr ovoce a zeleniny.
  • Sortiment bufetu: školní potřeby, větší množství pečiva, bonbóny v sáčku (máme své důvody), párek v rohlíku, stálá dodávka tatranek, větší výběr českých nanuků (Míša, Mrož, Pohádka), Telka, Piknik (slané pečivo), více skleniček na pití.
  • Také nějaké ovoce (jablko, banány, pomeranč...) a zeleniny (rajče, paprika), třeba i sešity, propisky, bloky.

    ale také třeba:

    Náš bufítek je super až na pár maličkostí. 1. Třeba by se tam mělo prodávat více ovoce (protože když si nosíme ovoce do školy v tašce, tak je rozmačkáme), a kdo by to potom jedl). 2. Také by to chtělo více pečiva (když bych si chtěla koupit něco třeba před šestou hodinou, tak to tam zbydou tak akorát prázdné misky.).

    Není místo na to, všechno komentovat, ale aspoň následující:

    Hovoří se o tom, že, že bude instalován samoobslužný automat, v němž si budou moci gymnazisté koupit něco k pití i v době, kdy je bufet uzavřen, případně bez čekání ve frontě, kterou nelze v malém prostoru bufetu nikdy zcela vyloučit.

    -red-


    Zpráva o stavu dramatického kroužku

    Ajka Pospíšilová coby absolventka Lepařova gymnázia na svůj středoškolský ústav nezanavřela, ale naopak se rozhodla ho nadále podporovat. Ajka studuje třetím rokem Divadelmí akademii múzických umění, katedru dramatické výchovy a skrze to se rozhodla, že bude v malých studentech klasického gymnázia rozvíjet a probouzet dramatického ducha, cit pro dramatický pohyb a vůbec všechno, co se jim bude hodit nejen, když se rozhodou studovat herectví, ale určitě i v běžném životě.

    Navštívil jsem jejich dvouhodinovku v pátek 25. dubna ve studené aule a nestačil se divit, co všechno si lze vymyslet a využít k tomu, aby se děti naučili pozorovat a usměrňovat vlastní tělo, nebo rozvíjet a zdokonalovat mluvu, která je ale ve většině případů už tak velice hbitá.

    Nejprve se sesedli (měkké i je užito z důvodu docházky jediného kluka do houfu asi dvanácti dívek) spolu s dramatickou vychovávatelkou do kruhu a postupně všichni vypověděli hlavní události svého uplynuvšího týdne a třeba také nastínili ten nastávající, až jsem si připadal jak na nějaké meditativní léčebné seanci. A pak začali hrát na honěnou. Úplně obyčejnou honěnou, kterou každý zná už z mateřské školky. ALE. Když někdo dostal babu, musel na chvilku zkamenět a pokud možno přesně v pozici, kdy byl dostižen a tu polohu pokud možno si co nejlépe zapamatovat. Jasně, to zas tak velké ale není. Ale.

    Když Ajka usoudila, že už jsou všichni dost ubabovaní, tak se zase v klidu usadili a první byl vyzván, aby předvedl figuru, ve které zkameněl. Dobrý, a co dál, ptáte se? Co vám ta pozice připomíná? Vypadá jako chodec, jako utíkající, jako policajt. A jak by jste tu figuru zdokonalili? Asi takhle. Já myslím, že lepší by bylo dát tu ruku jinam. A tak dál a tak podobně. Dobrý. A teď, čím by jste ji doplnili? Mohla by být jako kadeřnice a před ní by někdo jako seděl na křesle. Udělejte to. Dobrý. Anebo by mohli být jako vrah a oběť. Ne, škrtit ji musí takhle. A ona se musí jako bránit.

    Takhle nějak probíhala konverzace malých dramatiků s jejich instruktorkou, pak se přešlo na další figuru. Opět se objevilo několik nápadů, opět námět policajta nebo vraha a oběti. (Na co ty děti asi koukají v tý televizi?) Ale všechno je přeci jenom jenom "jako".

    Následovalo secvičení sledu živých obrazů ve dvojicích až trojicích a ostatní pozorovatelé měli poznat, o co šlo? Většinou rozpoznali děj a hned na něj nalepovali příběhy, proč ona spadla, proč se pohádali, jak dlouho se asi neviděli,... Pak v pozměněných sestavách obdobně nazkoušeli kus konkrétního děje z pohádky a Ajka je upozorňovala, co nebylo nejlepší, co naopak bylo dobré. Často je ale nechala na to přijít samotné.

    Možná je některým dětem z dramaťáku líto, že nezkoušejí pořádné divadlo, se kterým by se na konci roku mohli předvést před kamarády a rodiči, ale stejně budou mít co ukázat na další otevřené hodině. Mnozí jim budou závidět (nejinak já), že umí něco, co se o tělocviku nebo biologii nenaučí a přitom to mají ze školy. Něco, co neumí každý, i když se to na první pohled může dát tak snadné. Umět ovládnout své tělo a řeč, to jsou znalosti, které určitě nejsou k zahození, a jestli si ti primáni a sekundáni zapamatují z dramaťáku jenom zlomek, určitě budou už napořád v dobrém vzpomínat nejnen na Ajku, ale dokonce i na gymnázium, což se ažzas tak moc často nestává.

    Určitě to byl moc dobrý krok, zprovoznit tenhle kroužek a určitě příští školní rok se řady malých dramaťáčků, jak sami sebe nazývají, rozrostou.

    Štěpán Peroutka


    Na galerii auly se otevírá studovna!

    Studovna patří v tomto roce k tomu nejdůležitějšímu, čím chce Lepařovo gymnázium rozšířit nabídku pro studenty, v souladu se záměrem vytvořit jim co nejlepší podmínky pro studium a budoucí profestní růst. Po loňské rekonstrukci auly tak je učiněn další krok k jejímu smysluplnému využití.

    Co všechno ve studovně naleznete?
    - odbornou literaturu
    - encyklopedie
    - slovníky AJ, NJ, FJ, RJ
    - časopisy BRAVO, MS, Koktejl

    Nj - Freundschaft, Freunde, Zusammen
    Aj - Friendship, Bridge
    Fj - L° Amitié, Prette - papiers, C° est facile

    - denní tisk: MF dnes,
    Noviny Jičínska
    Telegraf: Po - anglický list
    Út - německý list

    - beletrii:

    knižní novinky:
    J. Kerouac: Na cestě, Podzemníci
    L. Lanczová: Sólo pro Kristýnu
    M. Morganová: Poselství od protinožců
    M. Bulgakov: Mistr a Markétka
    Dalajláma: Probuzení mysli a osvícení srdce
    R. Fulghum: Možná, možná ne, Opravdová láska
    C. Castaneda: Druhý kruh síly
    J. Nabokov: Návrat
    Školní četba na dlani
    Smrt Jima Morissona
    G. F. Caid: Tajemství života a smrti Lady Diany
    O. Pavel: Jak šel táta Afrikou

    - počítač
    1) s prohlížecím programem - možnost zapůjčení knih z depozitáře knihovny
    2) adresář STUDENT - obsahy literárních děl, maturitní otázky, písemnky z němčiny aj.

    Otevírací doba:
    Po
    Út 10.15-13.50
    Čt
    St 12.15 - 15.00


    Krátce

  • 3. září 1997 dopoledne:
    Lepařovo gymnázium navštívila skupina dánských studentů, která v té době pobývala v Sedmihorkách.
  • Na naší krásné zahradě vystoupili se svým představením "Krasocitný Budulín" bývalí studenti naší školy Robert Smolík, Lukáš Bílek a Standa Jiránek..
  • 10. června navštívili Lepařovo gymnázium herec, recitátor, hudebník a scénárista Alfréd Strejček a docent pražské AMU, skladatel a vynikající kytarista Štěpán Rak. V aule provedli pro naše studenty dva autorské pořady: Písně ztraceného ráje (s podtitulem Pocta Jaroslavu Foglarovi) a Vivat Comenius. Stojí za zmínku, že druhý z obou pořadů, se kterým objeli umělci 25 zemí 4 kontinentů, byl v aule Lepařova gymnázia proveden jako v druhé škole vůbec.
  • S holandským družebním městem Wijk bij Duurstede udržuje LG již po několik let pravidelné a srdečné kontakty jak po linii studentských výměn, tak v osobním styku s kolegy z družební školy i "jumelage", nadace, v níž participují s velkým zájmem lidé z radnice ve Wijku, lidé, kteří se zajímají o kulturu a řada dalších.


    Foerster v Praze

    Smíšený pěvecký sbor Foerster při LG v Jičíně vystoupil spolu s předními pražskými sbory - Pěveckým sdružením pražských učitelů, Pražským pěveckým sborem Smetana a Pěveckým sborem Typografia - v historické budově pražského pěveckého spolku Hlahol. Benefiční koncert, který se konal k nedožitým 75. narozeninám známého a dlouholetého sbormistra pražských sborů Jiřího Vály, rovněž sbormistra jičínského Foerstra, představoval pro účastníky vrchol dosavadní tříleté činnosti sboru. Úspěch u publika a více než příznivý ohlas odborné kritiky bylo zadostiučiněním za dosavadní práci členů sboru a především Ivaně Hanzlové, která spolu s Jiřím Válou sbor vedla.

    -jkč-


    Königsee

    Ve dnech 6.- 13. července tohoto roku se se konalo v Königsee (BRD) Mezinárodní setkání mládeže, zprostředkované městem Erbach (Odenwald, BRD), družebním městem Jičína. Protože se tohoto setkání s podtitulem "Evropa bez hranic" mezi studenty z jičínských škol zúčastnili rovněž dva absolventi Lepařova gymnázia, Vojtěch Drahoňovský a Eva Novotná, vybíráme pro Noviny LG z dokumentace, kterou Vojta poskytl redakci, následující pasáže:

    Za celý týden jsme se seznámili se spoustou veselých a kamarádských lidí z Německa, Francie, Portugalska a Maďarska. Každý jsme si našli svého kamaráda a rozdali spoustu adres. K seznámení přispělo rozdělení do několika pracovních skupin - novinařina, náboženství, hudba, divadlo a video. Novináři vytvořili noviny, obsahující informace o celém týdnu a práci ostatních skupin. Podobnou úlohu měla videoskupina. Ta vše filmovala a nakonec vznikl dokumentární film. Divadelní skupina nastudovala krátkou loutkovou hru a hudebníci se nám představili písněmi.

    Tento týden nám přinesl nejen plno vzpomínek a krásných zážitků, ale i spoustu nových přátel z celé Evropy. Také jsme se velmi zdokonalili v němčině a angličtině. Jsem moc ráda, že jsem mohla tímto způsobem zastupovat město a jsem hrdá na to, že Jičín už není jen tečka na mapě, ale místo v srdcích ostatních zúčastněných.

    Eva Novotná

    Česká skupina našla zastoupení v kroužcích náboženství, žurnalistika a hudba. Kroužky předvedly výsledky svého snažení poslední den tohoto setkání na vystoupení za účasti všech účastníků, organizátorů a pozvaných hostí, čímž také dokázali, že dosáhli cílů, které si před zahájením akce vytkli.

    Kromě práce v kroužcích absolvovali účastníci vícero exkurzí do zajímavých míst v okolí. Po prohlídce okolí se zúčastnili zájezdu do koncentračního tábora Buchenwald, do Výmaru, do hlavního města Duryňska Erfurtu, kde podnikli návštěvu parlamentu a sledovali zasedání pléna.

    Každé zúčastněné zemi patřil jeden večer, kde skupina měla za úkol představit život a kulturu ve své zemi pomocí médií, hudby, zpěvu, tance a tradičního jídla.

    Mgr. Stanislava Dubská (SSPŠ Jičín), organizátorka české delegace

    Týden spolu žili mladí různých národností a tím dokázali, že nepřátelství a nesnášenlivost patří k minulosti. Ve Waldseebadu mládež také mnohokrát poukázala na to, že svět může být různý. Noční můry, jako např. z Buchenwaldu patří k minuosti! Bratrství a mír byly pro nás všední slova. Němci, Portugalci, Francouzi, Češi a Maďaři pomohli světu vzpomenout si, že láska a přátelství jsou dvě základní slova. Doufejme, že toto setkání v Königsee (Waldseebad) bude příkladem pro každého člověka!

    Kéž by se žilo v Evropě bez hranic!!!

    (z článku Königsee, město bez hranic v novinách, které zpracovali účastníci mezinárodního semináře v Königsee s texty v jazycích zúčastněných národů, protože německý textový editor nemá háčky a čárky, jsou ručně dopisované)


    Školní rok 1997/98

    1. 9. 			Zahájení školního roku
    7. 9. - 13. 9. Vodácký kurz - sexta
    25. 9. Schůzka s rodiči žáků primy
    27. 10. - 29. 10. Podzimní prázdniny
    19. 11. Ped. rada - hodnocení 1. čtvrtletí
    4. 12. Třídní schůzky SRPŠ
    22. 12. - 2. 1. 1988 Vánoční prázdniny
    4. 1. - 11. 1. Lyžařský kurz - sekundy
    28. 1. Klasifikační porada za 1. pololetí
    2. 2. Pololetní prázdniny
    7. 2. Ples gymnázia
    12. 2. Schůzka s rodiči žáků primy
    23. - 27. 2. Jarní prázdniny
    9. 4. - 10. 4. Velikonoční prázdniny
    15. 4. Písemná maturitní zkouška z českého jazyka
    15. 4. Ped. rada - hodnocení 3. čtvrtletí
    20. 4. Přijímací zkoušky do primy a do 1. ročníku
    23. 4. Třídní schůzky SRPŠ
    6. 5. Klasifikační porada pro 4.ročníky
    11. 5.-15.5. Maturitní volno pro 4.A a 4. B
    14. 5. Klasifikační porada pro septimu
    18. 5.-21.5. Maturitní zkouška 4. A a 4. B
    Maturitní volno - septima
    25. 5.- 28. 5. Maturitní zkoušky - septima
    15. 6.-19. 6. Letní sportovní kurz - tercie a 3. A
    25. 6. Klasifikační porada za 2. poletí
    30. 6. Zakončení školního roku


    Oslavy 375. výročí založení LG

    V roce 1999 očekává gymnázium napůl zakulacené výročí jeho založení. Víme, že bylo založeno Albrechtem z Valdštejna v roce 1624, v roce oslav budeme tedy slavit 375. výročí zřízení naší školy, která patří k nejstarším vestřední Evropě vůbec. Přestože nechceme dělat žádné pompézní divadlo, patří historický rozměr k něčemu, co by mohlo leccos zajímavého přinést i dnešním mladým lidem, kteří na gymnáziu studují a kteří budou tak jako tak oslavy nějak vnímat jako současnou událost. Z řady dalších důvodů chceme, aby oslavy i při skromnějších představách měly důstojný průběh, a protože víme, jak pracná je příprava každé rozsáhlejší akce, svolal p. řed. V. Carda již v říjnu t. r. první schůzku přípravného výboru, kde se diskutovalo právě o prvním nárysu, či dokonce náznaku nárysu toho, jakým způsobem bude záležitost pojednána (zda bude společenský večer, konference, koncert sboru či studentská akademie). Někteří z výboru máme jisté zkušenosti s organizací větších akcí, např. letošní Valdštejnská konference byla velmi vydařená, a na ní se ve svých úlohách velice osvědčili studenti LG. Už na první schůzce přípr. výboru padla slova o tom, že by se k oslavám měli vyjádřit právě oni, že by jim měla být dána maximální příležitost k tomu, aby "do toho mohli mluvit", aby se na oslavách mohli také podílet. Musí jim být dána příležitost, aby řekli, co chtějí. Proto i tato noticka.

    Jan K. Čeliš


    Smutná zpráva

    Během prázdnin nás zastihla smutná zpráva, že nečekaně zemřel pan Jiří Vála, druhý dirigent našeho pěveckého sboru Foerster.

    Původním povoláním byl učitel, nicméně celý svůj život věnoval sborovému zpěvu - sbormistrovské práci. V Praze byl zástupcem a čas dirigentem Pěveckého sdružení pražských učitelů, vedl též pěvecké sbory Křížkovský a Typografii. Nejen v Praze byl v tomto oboru uznávanou osobností.

    30 let působil v našem východočeském kraji jako dirigent Smíšeného sboru českého učitelstva.

    V r.1995 přijal nabídku, aby pomohl svými zkušenostmi našemu nově vzniklému sboru Foerster. Byl vynikajícím dirigentem i člověkem, byl prostě osobností.

    Pracoval se sborem bez nároku na odměnu, nehleděl na čas. Miloval sborový zpěv a v našem sboru se cítil šťastný. Je dobře, že jeho práci poznali i naši studenti, kteří v tělese zpívají. Je dobře, že se s ním vůbec setkali, neboť jméno Jiřího Vály jednou vejde do historie amatérského sborového zpěvu.

    V úterý 16.9. se s jeho ostatky rozloučila pražská hudební veřejnost, my se s ním symbolicky rozloučíme 8.10. na benefičním koncertě v Praze.

    Čest jeho památce.

    Ivana Hanzlová


    První taneční

    První taneční jsou fajn,
    kluci dlouhý saka maj.
    Holky zase dlouhý šaty,
    který sahaj až po paty.
    Všichni šťastně září,
    vždyť je taky září.
    Holky už si vymýšlí,
    co si vezmou na zítří.
    Hlavně už ne tyhle šaty,
    který sahaj až po paty.

    Ivana Zelinková


    Moje první taneční

    Když se v pátek probudím,
    hrůzu v sobě pocítím.
    Při představě Mertlíka,
    srdce se mi rozjíká.
    Celou cestou do školy,
    vymýšlím si poklony.
    Tanečních mám plnou hlavu,
    o češtině v tom pak plavu.
    Po obědě před zrcadlem
    nacvičuju kroky honem.
    Křičím hrůzou "bože,ne!"
    Jak to dneska dopadne.

    I. S. (chlapec)


    Moje první taneční

    Při tanci se hrozně třesu,
    svoji dámu sotva nesu.
    Tancuju s ní sem a tam,
    něco si snad udělám.
    Motýlek mě hrozně dusí,
    naskakuje mi kůže husí.
    O přestávce sedám hned,
    vypadám jak zvadlej květ.
    Pot, ten ze mě hrozně leje,
    každý se mi pořád směje.
    Pak jsem zase v kole jen,
    doufám, že je to je zlej sen.

    M. H.


    Moje první taneční

    Byl oděn v šedém kvádru, na nohou sloní obuv, hlavu měl posazenou tak o dvě míry výš než já a jmenoval se Bohouš, tedy stejně jako dědův psík, na kterého jsem si v ten moment vzpomněla. Ovšem psovi jsou sotva dva roky, černý je jak uhel a chová se dost neurvale, což bych se o tomhle Bohoušovi neodvážila pronést. Trochu se mi ulevilo, když mě přišel požádat o tanec právě on, a ne některý z jeho kolegů - trpaslíků. Převládají tam totiž hoši drobného vzrůstu. Kdyby nabyli většího důvtipu jako trpaslíci pohádkoví, kteří se nasadí superdlouhé a špičaté čepičky, a svou Sněhurku s přehledem dorostou! To Bohouš nemá zapotřebí! Připadal mi nejen ideálně narostlý, byl i poměrně výřečný, když si uvědomím, že bez rozpaků a zadrhnutí dokázal vyslovit to tradiční "smím prosit" a "jmenuji se Bohouš". Nabídl mi dokonce to pravé rámě, tedy pravé, což byla příjemná rarita. Poprvé jsem okusila, jaké to je, když se mohu do partnera bezstarostně zavěsit a nemuset svou horní končetinu s vypětím všech sil udržovat ve vzduchu. Vpluli jsme ladně mezi promenádující se páry a očekávali ortel, který pan mistr každou chvíli vyřkne. Zvolil blues a mně spadl kámen ze srdce.

    účastnice

    Po debatě v redakční radě přičiňujeme následující:

    Komentář za všechny kluky by mohl znít takto: No, nedivte se, holky, že jsme značně rozpačití, když si uvědomujeme, jak se na nás díváte, ale nebojte se, my se odvážeme.

    Původně byla redakční rada v rozpacích, zda výšenapsaný text otisknout, ale nakonec si s tím nedělá příliš velké starosti. Myslí si totiž, že mnozí se, alespoň podle zpráv, které prosákly až k ní, v tanečních už odvázali až dost.

    Není tedy co řešit.


    Kurtoazní lyrika

    (z pera studentů tercie)

    Já nechci být doma sám
    nechceš se podívat k nám?
    bydlím na kraji lesa,
    sedneme si u vřesa.
    Přijdi klidně bosa,
    je tam čerstvá rosa.
    Příroda nás uvítá,
    pramen lásky rozdmýchá,
    už abys tu byla!

    Tak ty jeden drzoune!
    ty špičatej vokoune!
    Ty máš špetku drzosti,
    chtěl bys jenom neřesti!
    Na schůzku s tebou nepůjdu,
    to radši peří drát budu!
    Tvoji žádost odmítám,
    protože s Reném rande mám,
    René jezdí na babetě,
    ke svý starý dobrý tetě.
    Ty však máš jen tříkolku,
    vozíš děti na školku.
    A tak odchod hned si dej,
    a za jinou pospíchej!

    K: Pojďte holky do kina
    skočte nám hned do klína.

    H: To si nějak fandíte,
    na co hned nemyslíte?

    K: Tak do kina né, na dýzu,
    aspoň si provětráme hypofýzu.

    H: Co tady furt vopruzujete,
    jak Madony tady pózujete.

    K: No my vás chceme někam pozvat,
    mohly byste se už nějak ozvat.

    H: Už jsme vám řekli,
    že jsme s tím sekli a hotovo
    Neopovažte se nás přemlouvat
    nanovo.

    K: Smutno nám dnes bude zas,
    netrapte nás, prosím vás.

    Dívko moje milovaná
    přijdeš v osm na náměstí?

    Proč? jaké jsou tvé úmysly?
    Nemysli, že mi to nemyslí.
    Všem jde jenom o jedno,
    nejsem žádné pometlo,
    kterým by se zametlo.

    Mám tě strašně moc rád
    a nejsem žádnej neřád,
    který by ti hlavu zmát
    a potom tě nechal jen tak stát.
    Přijdeš tedy?

    Nemusím poslouchat ty tvé hlody,
    jen si užíváš své svobody
    budu jen dalším tvým úlovkem
    Ne, nepřijdu, nech si o mně zdát
    a nenamlouvej si, že mě máš rád.

    Kurtoazní lyrika, středověká dvorská milostná lyrika, v níž opěvuje rytíř pěvec svou vyvolenou paní.


    TEST

    Dnešní test věnujeme filmu a hudbě.

    1. Tommy Lee Jones nehrál ve filmu:
    a) Ohnivá Escadra
    b) Přepadení v Pacifiku
    c) Síť
    2. Vyberte správné tvrzení:
    a) Steven Spielberg režíroval film Čelisti
    b) Steven Spielberg nerežíroval film Jurský Park
    c) Steven Spielberg bude režírovat film Čelisti 3
    3. Ve filmu Výchova dívek v Čechách hráli:
    a) Anna Geislerová a Ondřej Havelka
    b) Jana Geislerová a Ondřej Pavelka
    c) Anna Geislerová a Ondřej Pavelka
    4. Mel Gibson získal oscara za:
    a) Dragonheart
    b) Braveheart
    c) Hisheart
    5. A teď jedna velmi těžká otázka.
    Manželka Bruce Willise je:
    a) Demi Moorová
    b) Demi Můrová
    c) ňáká můra
    6. Písničku věnovanou princezně Daianě " Candle In The Wind " složil:
    a) George Michal
    b) Elton John
    c) Prince
    7. Skupina the Cardigans nazpívala píseň k filmu:
    a) RoboCop
    b) Zatím co jsi spal
    c) Romeo a Julie
    8. Pět " kořeněnejch " holek čili Spice Girls jsou původem z:
    a) Anglie
    b) Ameriky
    c) Německa
    9. Poslední album skupiny Prodigy " The Fat Of The Land má na obalu:
    a) Raka
    b) Rybu
    c) Kraba
    10. A na závěr něco velmi těžkého.
    Zpěvák A. Bocelli je:
    a) Slepý
    b) Hluchý
    c) Němý

    -bás-


    Galerie LG

    1. Příjmení, jméno: Mádle Zdeněk
    2. Adresa: Valdické předměstí, Jičín
    3. Věk, znamení, datum narození: 41, Rak, 1. 7. 1956
    4. Oblíbená hudba: Country
    5. Oblíbený lit. žánr, autor: Historický román, Jarmila Loukotková
    6. Oblíbené jídlo: Bramborové placky se sirobem
    7. Oblíbená barva: Modrá
    8. Oblíbené zvíře: Kočka
    9. Oblíbená známka: Pětka
    10. Rodina: Manželka Ivana (učitelka), synové Tomáš (maturant) a Martin (primán)
    11. Oblíbený umělec či vědec: Bach (na uklidnění)
    12. Přežblept: neví (možná budete vědět sami)
    13. Typická vlastnost: Pracovitost
    14. Věta: Někdo propadnout musí!
    15. Přání pro studenty: Někdo propadnout musí!


    Lepácké přešplechty

    Co odhalil profesor Nejmenovaný:
    a) Kdyby se zlobení přeměňovalo na energii, měli bychom jí na další tisíciletí dost.
    b) Kdyby kyždý plýtval energií jako vy, tak by nám nestačilo dvacet Temelínů.

    Překladu věty "Moje dívka má velké oči,...,... a ohon" se jeden dlouhovlasý koumák zhostil takto "Mein Mädchen hat groBe Augen,...,... und Pferdekopf". Pro neznalce: Pferdekopf = koňská hlava, ohon = Pferdeschwanz.


    What can your robot do for you?

    Teacher: Have you got a robot at home?
    Student: Yes, I have.
    T: What can your robot do for you?
    S: (very angrily): Kill teachers.
    T: What teachers?
    S: All teachers (again very angrily)
    T: Why?
    S: They are horrible.
    T: Fine. Sit down. Mark one.

    Tento rozhovor proběhl během jedné vyučovací hodiny v jedné třídě nižšího gymnázia.

    Myslíme si, že ještě nenadešla doba, že by se i u nás musel profesor bát vstoupit do hodiny. Ale co bude chtít od robota nejmenovaný student třeba v závěru svého douholetého studia?

    So, please, use your robots only for differt sorts of housework only! Or to write homework for you.

    S. M.


    LG a pohádkový festival

    Stejně jako v minulých ročnících festivalu "Jičín - město pohádky" se i v letošním, sedmém ročníku účastnili a podíleli studenti Lepařova gymnázia již s vědomím toho, že jejich část je ve stejném věku jako žáci základních škol, ale i vzhledem k tomu, že gymnázium tradičně participuje na kultuře města Jičína (jak o to ostatně programově usilují i Noviny LG).

    Absolventi LG přímo vytvořili některé pořady či zajišťovali některé programové složky, ať již to jsou Pohádkové noviny, které s celotýdenním nasazením a entuziasmem vyráběla jejich redakce v čele s Ajkou Pospíšilovou a účastí dalších studentů LG či divadlo SnB (Smolík, Bílek), které hrálo rovněž po celý týden na nádvořích zámku, na třech pódiích pohádkového města, například diskutovaní Slight of Mind, tradiční překladatelská práce a pomoc při organizačním zabezpečení festivalu či příprava a organizace některých pořadů přímo gymnáziem. Mnohé lze stěží nějak přímo postihnout, protože se ani nedostalo do hlavního programu a vyplynulo třeba ze zájmového zaměření a osobního kontaktu s pozvanými hosty, např. u folklórního souboru z družebního německého Erbachu.

    V době školního vyučování byly - kromě možnosti domluvit se s vyučujícím individuálně o návštěvě některého pořadu - vybrány předem některé pořady, které bylo i třeba předem zajistit (zvl. počet míst), některé z nich technicky zabezpečilo LG. Úterního literárního minisympózia "Humor v pohádce", které připravil dr. J. Hetych z hradecké VŠP a pardubická hudební skupina "Muzikáři" a které zaštítilo samo LG z řady důvodů, pro něž má k pořadu tohoto typu nejblíže, se v aule účastnili studenti dvou tříd. Všechny třídy nižšího gymnázia šly ve středu do biografu Český ráj na představení filmu Lotrando a Zubejda, naopak nejvyšší třídy navštívily ve čtvrtek představení absurdního dramatu E. Ionesca Lekce v podáni herců Divadla Minaret. V pátek pak zakončilo programový výběr v aule divadlo ve výchově s pořadem Osmý John a Krvavý koleno. Další pořady byly navštíveny skupinově, např. středeční kolokvium o gamblerství. Tradičně výrazně se účastnili rovněž sportovci gymnázia.

    Zatímco při "organizovaných" návštěvách pořadů v době vyučování se vcelku podařil záměr, aby každý student měl příležitost navštívit některý pořad, ne tak zcela tomu bylo odpoledne. Vyskytly se i třídy, ze kterých nebyl (kromě ovšem ohňostroje) nikdo nikde, a na otázku proč následovala odpověď, že dotázaný neměl informace. Po ujištění, že o ničem jiném nebylo tolik informací jako o JMP, denním a pohádkovým tiskem a internetem počínaje a podrobným plakátem metr krát metr, vyvěšeným na hlavní nástěnce, kterou dotyčný nemohl ani při nejlepší vůli obejít, následovala stejně sebejistá odpověď, že internet nemá a noviny nečte. Stejně tak, jako jsou profesoři LG - alespoň si to myslím - v převážné většině vůči festivalu vstřícní, nikdo nebude na nikoho naléhat, aby ve svém času kamkoli chodil, to je ovšem každého rozhodnutí a vlastně zcela jeho věc, pryč jsou naštěstí doby, kdy se povinně chodilo do průvodů; pedagoga však rovněž tento přístup (jestliže ze třiceti lidí se nenajde jediný, kdo by projevil zájem o některý z takřka sta pořadů) nezbavuje nazvat jej pravým jménem - ignorance.

    Přes tuto krajní polohu nelze říci, že by LG na festivalu nebylo vidět. Výtvarná výzdoba budovy, skupinky studentů, které bylo možno opakovaně potkávat na řadě programů a zvláště neodmyslitelný podíl absolventů na tváři festivalu jsou všeobecně potěšitelné.

    -jkč-


    Lotrando a Zubejda aneb jací jsou doopravdy

    Nedávno přišla do kin nová česká pohádka, na které se podílely hned tři známé osobnosti. Scénář napsal podle dvou pohádek Karla Čapka (Druhá loupežnická a O princezně Solimánské) Zdeněk Svěrák, režíroval Karel Smyczek a hudbu složil Jaroslav Uhlíř. Před kamerou se ocitli: Jiří Strach, Barbora Seidlová, Pavel Zedníček, Marián Labuda, Jiří Lábus, jeden velbloud a mnoho dalších herců. Mezi nimi se našel jeden odvážlivec, který byl ochoten zodpovědět několik všetečných otázek.

    JIŘÍ STRACH ALIAS LOTRANDO
    se přijel podívat na promítání pohádky Lotrando a Zubejda v úterý 30. 9.. Krátce vyprávěl o natáčení a také vysvětlil, proč Karel Smyczek a Barbora Seidlová napřijeli s ním.

    Interview však proběhlo zcela netradičně, a to ze dvou příčin. TAK ZAPRVÉ: Po zisku jeho podpisu pro gymnázium jsem měla pouhých 5 minut na to, abych doklusala včas na muzikál do KD, po němž jsem nasadila opět rychlejší tempo a "hurá ke kinu", kde náš rozhovor proběhl.

    A ZADRUHÉ: Zcela mě vykolejila jeho neuvěřitelná spontánnost a věčné vtipkaření.

    Usadili jsme se u stolku ve zdejším bufet (čteno bifé), kde bylo prozatímní přítmí, a to ho vyprovokovalo k poznámce: "To je intimčo, co?" Nato se rozzářilo osvětlení a náš rozhovor mohl začít. Po několika otázkách pro zahřátí už jeho vypravování nebralo konce a zcela obsáhlo vše, na co jsem se ještě chtěla zeptat. Když již vyčerpal všechny humorné historky z natáčení v Čechách i v Solimánii a mě již žádné otázky nenapadaly, jsme náš rozhovor ukončili. Lituji pouze jediné věci. Z celého téměř třičtvrtěhodinového rozhovoru se na pásce zachovalo pouhých pět minut. A důvod? Prostý a jednoduchý: došly baterky.

    Přes všechny nesnáze nebudete o rozhovor s Jiřím Strachem alias Lotrandem připraveni. V nejbližší době očekávám od "strašlivého loupežníka Lotranda" dopis, ve kterém by měly být odpovědi na pár otázek.

    BARBORA SEIDLOVÁ ALIAS ZUBEJDA
    bohužel do Jičína nepřijela, nebyla proto šance tuto 16ti letou studentku třetího ročníku brněnské konzervatoře ani trochu vyzpovídat. Aby jste však nebyli ochuzeni o informace o této nadějné herečce, vyhledala jsem interview s ní v Týdeníku Televize a zkrátila ho do následující podoby:

    Většina holek si v dětství přeje být herečkou. Barbora chtěla být nejprve baletkou, a teprve potom herečkou. Za svůj sen se trochu styděla, ale když se svěřila tátovi, řekl jí: "Fajn, Báro, ale měla bys pro to něco dělat." Bylo jí necelých patnáct let, když si ji Karel Smyczek vybral. I když to byl její první konkurs, nebylo jí ani trochu jedno, jak dopadne. Poprvé měla možnost zažít to, o čem se na škole jenom mluví. Vůbec necítila, že by herectví bylo dřina a odříkání, dokonce si u toho odpočinula. Velkou část filmu proležela jako nemocná Zubejda v posteli. To však nebyl ten odpočinek. Pohádky, podle kterých byl film natočen znala velmi dobře, protože pohádky čte často a ráda a to nejen Čapkovy, ale třeba i od Boženy Němcové. Když se necítí nejlíp, přečte si pohádku, kde dobro vítězí nad zlem, a hned je jí líp.

    Tímto receptem na dobrou náladu povídání o Barboře Seidlové alias Zubejdě ukončím. Nezbývá než doufat, že se "strašlivý loupežník Lotrando a jeho Zubejda, princezna Solimánská"někdy přijedou podívat do Jičína, nebo dokonce na naše gymnázium.

    (hali)


    index