1. vydání, Academia Praha 1978, Příspěvky autorského kolektivu zpracoval Radomír Pleiner ve spolupráci s Alenou Rybovou. 21-008-78,
872 stran (236 obr.), 54 kříd. příloh, 10 map.
Výběr pouze hesel vztahujících se k okresu Jičín. Odkazy na ilustrace jsou uváděny tučně. Nejprve je uveden seznam odkazů, poté textové odkazy zařazené do kapitol knihy dle obsahu, následují obrazové odkazy. Připojen je seznam literatury odkazované v uvedených textech, seznamy zkratek prameny k ilustracím.
Bartoušov 605
Cidlina 178 339
Češov 516 528 612 619 660
Dětenice 295 341
Dobrá Voda 592 597 606 650
Hořice 590
Hořice–Gotthard 510
Hořicko 178
Hradíštko 516
Chloumky 524
Chodovice 242 273
Jeřice 508 509 512 513 528 533
Jičín 207 590 592 596 693
Jičínsko 178 508 516
Kbelnice 626
Konecchlumí 516
Kopidlno 605
Košík o. Jičín (místo se na okrese Jičín nevyskytuje)
Lháň 511
Libáň 170 515
Libín 156 157
Lochov 576
Markvartice 625 632 633 649 660
Nadslav 513
Obora 341 342
Ostroměř 139 144 515 516 518
ostroměřská skupina 139 141 144
Podhradí 341
Prachovské skály 576
Sběř 511
Slatiny 626
Slavhostice 718
Sobčice 179 516
Střeleč 524
Velešice 214 230 511
Veliš 342 510
Vrbice 705
Vysoké Veselí 516
Zliv 688 696 699 M10
Železnice 052
Žeretice 523
PŘEDMLUVA | 7 | |
DOSAVADNÍ POKUSY O SYNTÉZU PRAVĚKU ČECH A DNEŠNÍ STAV | 9 | |
Část I. METODY A CÍLE ARCHEOLOGIE | 19 | |
1 | Metody archeologické prospekce | 19 |
2 | Výzkumné práce v terénu | 21 |
3 | Datování archeologických nálezů | 23 |
4 | Čas a prostor | 27 |
5 | Funkční analýza archeologických pramenů | 31 |
6 | Otázka původu nálezů | 33 |
7 | Problémy technologie a dějin techniky | 34 |
8 | Problémy pravěké ekonomie | 36 |
9 | Archeologie a otázky vývoje společnosti | 39 |
10 | Výpověď archeologie o nadstavbových jevech | 43 |
11 | Otázky etnických a politických dějin | 47 |
12 | Přírodní prostředí | 51 |
13 | Problémy populace | 55 |
14 | Kritické zamyšlení nad archeologií | 57 |
15 | Perspektivy studia pravěkých dějin | 58 |
Část II. VÝVOJ PŘÍRODNÍHO PROSTŘEDÍ V KVARTÉRU | 63 | |
1 | Problém začátku kvartéru | 63 |
2 | Základy chronologie kvartéru | 64 |
3 | Paleontologická rozhraní | 65 |
4 | Cyklické změny klimatu v kvartéru | 67 |
5 | Vývoj přírody od pliocénu do konce pleistocénu | 74 |
6 | Holocén - otázka počátku a konce holocénního interglaciálu | 78 |
7 | Celosvětový vývoj klimatu a přírody v holocénu | 79 |
8 | Příčiny kvartérního klimatického cyklu | 83 |
Část III. VZNIK A VÝVOJ DNEŠNÍHO ČLOVĚKA | 85 | |
1 | Metodika a možnosti studia vývoj a člověka | 85 |
2 | Vývoj fauny | 87 |
3 | Místo člověka v živočišné říši | 88 |
4 | Biologie hominizačního procesu | 90 |
5 | Taxonomie čeledi Hominidae | 97 |
Část IV. VÝVOJ LIDSTVA V PALEOLITU A MEZOLITU. SITUACE NA ÚZEMÍ ČECH | 109 | |
1 | Metody a vývoj bádání o nejstarších dějinách lidstva | 109 |
2 | Počátky lidské kultury | 111 |
3 | Starý paleolit v Čechách | 114 |
4. | Způsob života staropaleolitických lidí | 117 |
5. | Vývoj industrií středního paleolitu | 121 |
6. | Pokroky v materiální a nadstavbové sféře středopaleolitického lidstva | 124 |
7. | Kultury mladého a pozdního paleolitu | 129 |
8. | Čechy v mladém a pozdním paleolitu | 131 |
9. | Vyspělí lovci mladého paleolitu a jejich civilizace | 140 |
10. | Společnost a duševní život lidí v mladém paleolitu | 146 |
11. | Mezolit - závěrečná doba kořistnického hospodářství v Evropě | 152 |
Část V. NEOLIT A POČÁTKY VÝROBNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ | 159 | |
1. | Změny přírodního prostředí | 159 |
2. | Vývoj a metoda bádání o českém neolitu | 163 |
3. | Počátky produkce potravin | 165 |
4. | Neolitická kolonizace Balkánského poloostrova a Podunají | 169 |
5. | Kultury s lineární keramikou | 174 |
6. | Kultura lineární keramiky v Čechách | 178 |
7. | Neolitické zemědělství | 185 |
8. | Stavebnictví a výrobní technika ve starším a středním neolitu | 191 |
9. | Společnost a její nadstavba ve středním neolitu | 197 |
10. | Mladoneolitické a chalkolitické kultury v jihovýchodní Evropě | 204 |
11. | Kultura vypíchané keramiky | 206 |
12. | Konec neolitu v Čechách - kultura lengyelská a kultura jordanovská | 212 |
13. | Ekonomie mladého neolitu v Čechách | 216 |
14. | Otázky společnosti, kultu a dějin mladého neolitu | 225 |
15. | Tělesný vzhled neolitického obyvatelstva | 231 |
16. | Význam neolitické epochy pro země střední Evropy | 232 |
Část VI. OBDOBÍ ENEOLITU | 234 | |
1. | Eneolit v Čechách a jeho problémy | 234 |
2. | Kultura nálevkovitých pohárů a civilizace staršího eneolitu | 236 |
3. | Michelsberská kultura | 245 |
4. | Kultura kanelované keramiky v Čechách | 247 |
5. | Řivnáčská kultura | 253 |
6. | Chamská kultura v Čechách | 259 |
7. | Kultura kulovitých amfor | 263 |
8. | Otázka zavedení rádla a orby. Dobytkářství | 266 |
9. | Počátky hornictví a metalurgie | 269 |
10. | Hrazená sídliště na výšinách | 274 |
11. | Vznik patriarchálního zřízení | 278 |
12. | Kultura bojových sekeromlatů a otázka stepních plemen | 280 |
13. | Kultura se šňůrovou keramikou | 285 |
14. | Kultura se zvoncovitými poháry | 300 |
15. | Problematika zemědělských a pasteveckých společenství | 312 |
16. | Otázka Indoevropanů | 316 |
17. | Otázka vzniku únětické kultury | 319 |
18. | Vvznam eneolitu | 327 |
Část VII. CIVILIZACE STARŠÍ DOBY BRONZOVÉ | 330 | |
1. | Počátky doby bronzové ve střední Evropě a únětická kultura | 330 |
2 | Únětická kultura ve středních Čechách | 334 |
3 | Únětická kultura ve východních Čechách | 339 |
4 | Únětická kultura v severozápadních Čechách | 341 |
5 | Kolonizace jižních Čech | 347 |
6 | Rozvoj těžby mědi | 352 |
7 | Otázka krušnohorského cínu | 357 |
8 | Rozvoj slévačství a kovotepectví | 360 |
9 | Civilizace v době únětické kultury | 362 |
10 | Výpověď pohřebišť a pohřebního ritu | 367 |
11 | Antropologie únětické kultury | 372 |
12 | Chronologie a význam únětické kultury | 373 |
Část VIII. JIHOČESKÉ OKRSKY V MLADŠÍCH DOBÁCH PRAVĚKU | 377 | |
1 | Mohylové kultury a otázka jejich geneze v Podunají | 377 |
2 | Českofalcká mohylová kultura v západních Čechách | 380 |
3 | Českofalcká mohylová kultura doby bronzové v jižních Čechách | 385 |
4 | Milavečská kultura v západních Čechách | 389 |
5 | Nynická skupina v západních Čechách | 397 |
6 | Jižní Čechy v mladé době bronzové | 404 |
7 | Hallstatt v pravěku Evropy | 405 |
8 | Halštatská mohylová kultura | 408 |
9 | Laténské mohyly v západních a jižních Čechách a ploché žárové hroby | 413 |
10 | Společenská hlediska pohřebního ritu a lidu mohylových kultur | 422 |
11 | Poznámky k náboženství a kultu budovatelů mohyl | 429 |
12 | Mohylové kultury a historická plemena staré Evropy | 432 |
13 | Význam historie tisíce let v západních a jižních Čechách | 435 |
Část IX. STŘEDNÍ A SEVEROZÁPADNÍ ČECHY V EPOŠE MLADŠÍHO PRAVĚKU | 438 | |
1 | Střední Podunají ve vyvinuté době bronzové | 438 |
2 | Mohylová kultura doby bronzové ve středních a severozápadních Čechách | 440 |
3 | Knovízská kultura | 446 |
4 | Hromadné nálezy bronzových předmětů v oblasti knovízské kultury | 453 |
5 | Urny a zohavená těla : problémy rozvrstvení společnosti v knovízské kultuře | 461 |
6 | Bylanská kultura | 466 |
7 | Pohřby s vozy a pohřby s postroji: otázky dalšího členění vedoucí vrstvy | 476 |
8 | Žárová pole laténského období | 482 |
9 | Úloha kultu a etnických skupin starší doby laténské | 495 |
10 | Postavení středních a severozápadních Čech ve střední Evropě v mladším pravěku a na počátku dějin | 501 |
Část X. ČECHY A OKRUH LUŽICKÝCH POPELNICOVÝCH POLÍ | 503 | |
1 | Lužická kultura a její vznik | 503 |
2 | Postavení Moravy a Čech v genezi lužické kultury | 506 |
3 | Východočeská skupina lužické kultury | 508 |
508
509
5 V. Vokolek – J. Rataj 1964.
510
10 J. Filip 1947, 224.
Východočeská skupina lužické kultury, z větší části odnož slezské větve, zaujala na konci střední a v mladší době bronzové především kraje po uprázdnění prostoru kdysi únětického a po průchodu posledních vln příslušníků středodunajské mohylové kultury. Jde především o území na horním Labi jednak mezi Jaroměří a Hradcem Králové, jednak v labském ohbí kolem Pardubic. Tam se zjišt'uje největší koncentrace osídlení. Nálezy však pokračují na východě až do povodí Divoké a Tiché Orlice, na západě pak až na Jičínsko. Skupina zahrnuje přes půl druhé stovky nalezišť.
Žárové pohřby bývají ovšem uloženy i v mohylách, které nejsou výhradně jen staršího stupně, ale sporadicky se udržují po celou dobu trvání kultury. Dokládá to nový výzkum mohylníku v Jeřicích, 5 který patří k nejvýznamnějším. Někdy je v mohyle i několik pohřbů, takže se zdá, že mohyla překrývala hroby lidí spjatých příbuzenskými svazky. U jednotlivých mohyl byly také zjištěny skupinky plochých žárových hrobů. Některé mohylníky jsou rozsáhlé, jeřický má na 180 mohyl, veselický 60. V jedné z mohyl v Jeřicích byl žárový zvířecí pohřeb, rituálně uložený v nádobě.
(…)
Místa, kde byli mrtví spalováni, žároviště, se nepodařilo dosud při výzkumu pohřebišť zjistit. 7
7 Vypálená místa byla zjištěna pod mohylami v Jeřicích. Vyskytovaly se na nich zbytky spálených kůstek, přepálené keramiky a uhlíků, a to na ploše 2,5 x 2 m. Zdá se, že tentorkát jde jen o žároviště, kde byly spáleny jen ostatky mrtvého pochovaného pod mohylou. U plochých žárových pohřebišť jsme nuceni centrální žároviště předpokládat. Pravděpodobně byla někde na okraji nekropole a později byla zničena orbou. (…)
Některé z osad byly založeny na význačných výšinných polohách, avšak bez fortifikace (Velíš, Hořice-Gotthard). Dosud nebyly zkoumány. V Českém ráji byly vyhledávány pro dočasný pobyt či úkryt i jeskyně nebo polohy pod skalními převisy, kde byly budovány ještě doplňkové dřevěné stěny. 10
4 | Slezskoplatěnická kultura | 514 |
515
Spletitější je otázka vztahu lužické a slezskoplatěnické kultury. Moravští badatelé shledávají řadu důvodů pro plynulý přechod obou kultur a pro jejich genetický vztah. Naproti tomu v Čechách byl vždy pozorován naprostý nedostatek přechodných tvarů na pohřebištích,s i když osazování míst pohřebišt' kdysi lužických pokračovalo ve většině případů i v období slezskoplatěnickém. Nicméně nejstarší slezskoplatěnické hroby vždy vystupují s naprosto novým a jasně zformovaným keramickým inventářem a často lužické pohřby přímo stratigraficky porušují (Skalička, Ostroměř). K tomu je třeba přičíst závažnou skutečnost, že na většině těchto pohřebišt' chybí lužická etapa IIIb, která dožívá v odlehlejších oblastech. Dokazuje to, že v obyvatelstvu nastal pohyb, jímž se uvolňoval prostor nově příchozím skupinám. Nezbývá než vidět v tom situaci analogickou s počátkem lužické kultury na konci střední doby bronzové: na Moravě a ve Slezsku se vytváří nová kultura, dochází k rozrodu a okrajové oblasti jsou zasaženy novou vlnou, etnicky jistě velmi příbuznou. Jsou důvody k domněnce, že východní Čechy byly osídlovány především ze Slezska.
Ve východních Čechách známe asi 150 pohřebišt' slezskoplatěnické kultury. Rozkládají se často na týchž lokalitách jako pohřebiště lužická, přičemž lužické hroby bývají často porušovány slezskoplatěnickými pohřby. Dosud nebylo ani jedno pohřebiště prokopáno v úplnosti, v poslední době však byly provedeny záchranné výzkumy na pohřebištích ve Skalici, Ostroměři, Lukovně a Opatovicích n. L., které přinesly nové poznatky k pohřebnímu ritu a k chronologii prvního stupně kultury.
Slezskoplatěnické hroby jsou výhradně žárové. Pohřeb je uložen většinou v urně, hroby jámové jsou vzácnější; spálené kůstky jsou v nich bud' na hromádce a veškeré přídavky chybějí (Skalice) anebo jsou v jámě rozházeny spálené kosti se zbytky pohřební hranice a se střepy rozbitých nádob. Ojediněle jsou do takových hrobů vloženy nádoby celé (Skalice, Ostroměř). V Ostroměři byl nalezen podobný hrob, jehož jáma byla obdélníková. V Platěnicích byly v bohatších hrobech nalezeny kosti nespálených zvířat. Na povrchu byly hroby zřejmě označovány vztyčením dřevěného sloupku, nebot' při nových výzkumech se zjišťují stopy kůlových jamek (Lukovna, Pardubice-Hůrka, Opatovice n. L., Skalice). Hroby byly ukládány hustě vedle sebe, ve vzdálenostech 50-100 cm. V Ostroměři bylo možno pozorovat pravidelné řady ve směru S-J, podobně v Březině, ale na jiných pohřebištích se tento zjev neopakoval. V prvním a druhém stupni slezskoplatěnické kultury bývá hrobová jáma špatně dochována, ale nepochybně převládal ovalný půdorys, zatímco obdélníkovitý byl výjimkou. Jeden ze skalických hrobů měl stěny jámy vyloženy střepy velkých nádob. V Ostroměři bylo uprostřed pohřebiště zachyceno oválné žároviště o ploše 250 x 120 cm, s vrstvou do červena vypálenou, překrytou vrstvičkou s uhlíky. Dochovalo se proto, že bylo v pozici stratigraficky nižší než pozdější pohřby, jež je překryly.
Těžištěm slezskoplatěnické kolonizace jsou nejúrodnější území Hradecka, Pardubicka a Chrudimska. Během doby (zhruba ve druhém stupni) se již jasně rýsuje ostrá hranice mezi slezskoplatěnickou a bylanskou kulturou. Toto pozoruhodné rozdělení sfér dvou celků s odlišnou kulturou je v archeologii málokdy tak zřetelné jako v tomto případě. Můžeme je sledovat na čáře Svijany-Libáň-Starý Bydžov-Chlumec n. C. - Železné hory. Hranice se pečlivě dodržuje po celou dobu sousedství obou kultur, tj. po celé období HC-HD.
5 | Lužická kultura v severních a západních Čechách | 521 |
6 | Hromadné nálezy bronzů z oblasti lužických popelnicových polí v Čechách | 522 |
7 | Slezskoplatěnická kultura v době laténské | 526 |
8 | Společenský vývoj lužické a slezskoplatěnické oblasti v Čechách | 528 |
9 | Antropologie lužické kultury | 532 |
10 | Otázka etnické příslušnosti lužické kultury | 534 |
11 | Význam lužické kultury pro dějiny Čech | 537 |
Část XI. EKONOMICKÝ ZÁKLAD MLADŠÍHO PRAVĚKU | 539 | |
1 | Vývoj přírodních podmínek a zemědělská výroba | 539 |
2 | Význam chovu koně | 543 |
3 | Těžba mědi a technický vzestup slévačství | 546 |
4 | Rozvoj kovotepectví bronzového věku | 551 |
5 | Příchod železa | 555 |
6 | Obrábění parohu a kosti | 557 |
7 | Doklady textilní výroby a koželužství | 558 |
8 | Mistrovství hrnčířů v době před zavedením kruhu | 560 |
9 | Tesařství a obrábění dřeva v době kovových nástrojů | 563 |
10 | Stavebnictví, domy a formy sídlení | 565 |
11 | Směna surovin a výrobků | 574 |
12 | Bronzové nádoby jako předmět směny na konci doby bronzové a v době halštatské | 577 |
13 | Známky individualizace směny a otázka obchodu | 583 |
14 | Vývoj výrobních sil do konce pozdního patriarchátu. | 585 |
Část XII. KELTOVÉ V ČECHÁCH | 587 | |
1 | Keltové, jejich původ a historická expanze | 587 |
2 | Plochá keltská pohřebiště a problém příslušných sídlišt' | 589 |
590
Jestliže se uvádí obecně, že ploché keltské hřbitovy nalezneme zpravidla na nejúrodnějších půdách, pak to platí zvláště pro Čechy. Tam zabírají značnou část Podkrušnohoří a České křídové tabule. Severní hranice jejich výskytu je dána zhruba linií, která běží od Ústecka přes Bělou pod Bezdězem, severní Mladoboleslavsko na Jičín, Hořice a Jaroměř. Tam na východě však již znatelně řídnou a nepřekračují horní Labe.
3 | Keltské řemeslo v době plochých pohřebišt' | 601 |
4 | Struktura keltské společnosti ve čtvrtém až druhém století | 605 |
5 | Doba keltských oppid | 607 |
6 | Laténská oppida v Čechách | 612 |
7 | Venkovské osady | 624 |
8 | Podmokelská a kobylská skupina v severních Čechách | 626 |
9 | Keltské stavitelství | 630 |
10 | Pokrok v zemědělské výrobě | 635 |
11 | Těžba nerostných surovin | 639 |
12 | Výroba a zpracování železa v mladé době laténské | 641 |
13 | Změny v technologic keramiky | 646 |
14 | Umělecké řemeslo | 649 |
15 | Vznik obchodu a zavedení ražené mince | 653 |
16 | Úloha kultu a náboženství | 659 |
17 | Bójové | 663 |
18 | Otázka pokročilejších forem keltského společenského zřízení v mladé době laténské | 665 |
19 | Poznámky k předkeltskému a keltskému výtvarnému projevu | 670 |
20 | Význam Keltů a jejich civilizace v dějinách Čech | 673 |
Část XIII. DOBA ŘÍMSKÁ | 676 | |
1 | Pronikání Impéria do střední Evropy | 676 |
2 | Germáni | 680 |
3 | Marobud a Katvalda | 682 |
4 | Otázky studia doby římské v Čechách | 685 |
5 | Starší doba římská a její archeologické členění | 688 |
6 | Markomanské války a úpadek římského limitu | 696 |
7 | Archeologie mladší doby římské | 703 |
8 | Dovezené zboží a úloha mincí | 713 |
9 | Zemědělství a otázka jeho systému | 721 |
10 | Železářské a slévačské obory | 725 |
11 | Ostatní řemeslné obory | 731 |
12 | Společenské zřízení a Germánů | 734 |
13 | Náboženské představy a kult. Poznámky k antropologickému rázu populace v Čechách | 739 |
14 | Výtvarný projev doby římské v Čechách | 743 |
15 | Význam doby římské pro dějiny Čech | 745 |
Část. XIV. EPILOG PŘEDSLOVANSKÝCH DĚJIN ČECH | 748 | |
1 | Úpadek a pád římského Impéria. Pohyby kmenových skupin zvané stěhování národů | 748 |
2 | Čechy v pátém století | 755 |
3 | Poslední příchozí z Polabí | 761 |
4 | Život na vsi v době stěhování národů | 771 |
5 | Barbarské říše a směry společenského vývoje v polovině tisíciletí | 7 74 |
POSTAVENÍ ČECH V PRAVĚKU EVROPY | 778 | |
PODĚKOVÁNÍ | 783 | |
BIBLIOGRAFIE | 784 | |
SEZNAM ZKRATEK | 829 | |
ZKRATKY INSTITUCÍ | 831 | |
PRAMENY K ILUSTRACÍM | 832 | |
AUTORSKÝ KOLEKTIV | 833 | |
RE JSTŘÍK | 834 | |
OBRAZOVÉ PŘÍLOHY | ||
MAPY 1-10 |
144
30. Výběr štípané industrie ostroměřské skupiny (škrabadla, retušovaná čepelka, rydla). Ostroměř o. Jičín.
170
35. Starší lineární keramika. 1 Libáň o. Jičín (…) Chronologické členění: 1 první stupeň.
214
48. Keramika jordanovská a schussenriedská. 16. Velešice o. Jičín.
295
77. Zdobená kostěná zápona a jehlice kultury se šňůrovou keramikou. 1. Dětenice o. Jičín, hrob.
341
90. Zbraně a nástroje klasické únětické kultury. Sekerky s lištami: 5. Podhradí o. Jičín. Materiál: 5 z depotu.
342
92. Ozdoby a šperk z klasického období únětické kultury. 13 Veliš o. Jičín, 33 Obora o. Jičín. Druhy: 13 náhrdelníky, 33 část řetězového opasku.
511
158. Keramika lužické kultury ve východních Čechách. 7 Lháň o. Jičín, 11 Lháň, 15–18 Lháň, 26 Velešice obec Sběř o. Jičín. 7–13 stupeň IIa, 14–32 stupeň IIb.
524
160. Bronzový inventář depotů lužické oblasti severovýchodních Čech. 25 Chloumky 1 o. Jičín, 28 Střeleč o. Jičín. Druhy: náramky, nánožky a nárameníky: 25, spony: 28.
533
164. 1 Závěsná nádobka ve tvaru mošny. Jeřice o. Jičín.
596
185. Železná výzbroj ze středního laténského období. Většinou z kostrových hrobů. Meče: 1 Jičín.
612
191. Schematické plánky keltských oppid v Čechách. 5 Češov o. Jičín.
632
197. Půdorys laténských chat. 4 Markvartice o. Jičín, chata 1.
693
210. Hlavní typy keramiky starší doby římské. 33 Jičín. Chronologické členění: 33 stupeň B2.
696
212. Přezky, součásti opasků a ozdoby starší doby římské. 20 Zliv o. Jičín. Materiál: 20 bronz. Chronologie: 20 stupeň B1. Typové označení: 20 různé formy osmičkových přezek..
698
213. Hlavní typy zbraní, zbroje a nástrojů starší doby římské. 4, 14, 20 Zliv o. Jičín (žár. hrob). Chronologické členění: stupeň B1. Materiál: 4, 20 bronz, 14 železo. Označení předmětů: 4 plochá ostruha s rozšířenými trojúhelníkovými destičkami, 14 rydlo, 20 nůž.
Bibliografie:
Filip J. 1947: Dějinné počátky Českého ráje, Praha 1947.
Filip J. 1956: Keltové ve střední Evropě. Monumenta archaeologica V. Pragae 1956.
Hájek L. 1953: Drobné příspěvky k poznání únětické kultury. PA XLIV 1953, 200–215.
Investigations acrhéologiques en Tchécoslovaquie, Ed. J. Filip, Prague 1966.
Novotná M. 1955b: Medené nástroje v Čechách a na Morave. AR VII 1955, 510–517.
Rybová A. 1968: Laténská sídliště ve výdhocních Čechách a přilehlé oblasti středočeské. Katalog. Fontes Muzei Reginaehradecensis. Supplementum III. Hradec Králové 1968.
Rybová A. 1969: Keramika na rovinných osadách východních Čech v době laténské. PA LX 1969, 367–442.
Schránil J. 1921: Studie o vzniku doby bronzové. Praha 1921.
Šnejdrová K. 1955b: Neolitická stavba u Sobčic v Podkrkonoší. AR VII 1955, 149–155, 273–274, 281–282.
Vencl Sl. 1966: Ostroměřská skupina. AR XVIII 1966, 309–340.
Vencl Sl. 1970a: Das Spätpaläolithikum in Böhmen. Anthropologie (Brno) VIII 1970, 3–68
Vokolek V. – Rataj J. 1964: Lužický mohylník v Jeřicích. AR XVI 1964, 20–27.
Waldhauser J. 1970/1971: Výzkum čtyřúhelníkových valů a laténského sídliště u Markvartic (o. Jičín) v roce 1969. SbČSSA 4 1970/71, 61–88.
Zápotocký M. 1958a: Die ältesten Kupferfunde im böhmischen Äneolithikum, in: Epitymbion R. Haken. Praha 1958, 25–31.
Zkratky:
AR – Archeologické rozhledy, Praha
PA – Památky archeologické, Praha
SbČSSA – Sborník československé společnosti archeologické, Praha–Brno
Instituce:
AÚ – Archeologický ústav
Prameny k ilustracím:
30 navrhl Sl. Vencl
35 navrhl I. Pavlů
48 navrhli M. Zápotocká a M. Zápotocký
77 navrhl M. Buchvaldek
90 navrhl V. Moucha
92 navrhl V. Moucha
158 navrhl V. Vokolek
160 navrhla V. Kytlicová
164 navrhl R. Pleiner
185 navrhl R. Pleiner
191 navrhla L. Jansová
197 výzkum AÚ Praha – expozitura Most a Severočeského muzea v Liberci.
210 navrhla K. Motyková
212 navrhla K. Motyková
213 navrhla K. Motyková