Místopis Jičínska – excerpta

Lidové betlémy v Čechách a na Moravě

2. vyd., Praha, Vyšehrad 1988, PhDr. Vladimír Vaclík, odpovědný redaktor dr. Břetislav Daněk, ISBN (33-822-88), 128 str., fotografie Vladimír Vaclík.



výběr pojmů geograficky souvisejících s okresem Jičín


V textu:

Brdo u Nové Paky 47
Heřmanice u Nové Paky 20 48
Hořice 49 49
Hořicko 49
Jičín 13 47 47 56
Lázně Bělohrad 47 49
Nová Paka 47 47 47
Novopacko 29 32 47 48 48 49
Ostroměř 49
Pecka 47 47
Stará Paka 47
Vysoké Veselí 56 56

Vyobrazení:

Brdo u Nové Paky III/9
Heřmanice u Nové Paky I/11
Nová Paka II/2 II/3 II/13
Novopacko 48 II/8 II/9
Plhov (snad se jedná o Plhov u Sobotky) 45


13
Podle pražského vzoru se začaly dost brzy napodobovat nové jesle i jinde. Rychle se šířily do měst ve středních Čechách, do kostelů ve Staré Boleslavi, v Mělníce i jinam. Postupně i do vzdálenějších měst od Prahy: do Olomouce (roku 1569), do Litomyšle (roku 1580?), dokonce až do Kladska (roku 1626), do Jičína (roku 1630), do Hradce Králové (roku 1650) a do dalších českých a moravských měst.

20
Nejsou vzácné případy, kdy betlemář zasadil do betléma celé žánrové skupinky lidí při práci. Tak v Třebechovickém betlému je vyřezána celá ševcovská dílna s mistrem, tovaryšem a učedníkem, v betlému ve Rtyni v Podkrkonoší tamní horníci při práci. Až k dokumentární dokonalosti přivedl tento typ betlémských figurek současný lidový řezbář František Mühl z Heřmanic u Nové Paky, který jako pamětník dokumentuje na početné skupině vyřezaných figurek práci starých kovářů v této podkrkonošské oblasti.

29
Řezbářská centra byla v Čechách velmi rozsáhlá nejen v Krkonoších, v jejich podhůří až po Novopacko, ale i v Jizerských horách, v Podještědí, v Orlických horách a především v okolí Králík.

32
Při stavbě betlémů bývalo hojnější použití jiných nejrozmanitějších minerálů, a to nejen na Příbramsku. Ke stavbě kulis užívali kyzů a různých hornin betlemáři v Jeseníkách, v Krkonoších, v Lanškrouně a v Moravské Třebové. V Městském muzeu v Lomnici nad Popelkou je vystaven betlém, jehož kulisy jsou sestaveny z drahokamů, které se před léty ještě zcela běžně nacházely na pozemcích v okolí města podobně jako na Novopacku.

47
Dalším místem v Podkrkonoší, které bylo známé výrazným typem betlémů, byl Pilníkov. Pilníkovské betlémy měly tři typické scenérie. V levé straně jesličky s městem a s pastýři ovcí na pastvě. Ve středu stála hora Olivetská s Ježíšem a jeho apoštoly a konečně napravo byla znázorněna křížová cesta, soud, ukřižování a Kristův hrob. Figury pro své množství musely být malé, tři až čtyři centimetry vysoké. Byly však velmi jemně a dobře řezané a dobře se prodávaly na trzích ve městech od Dvora Králové nad Labem přes Jičín, ba až v Praze.

Pilníkov býval domovskou obcí četných trhovců a majitelů pouťových střelnic a kolotočů. Není divu, že právě tady přišel kamnář Tasler na nápad figurky v betlému oživit pohybem a s takovýmto pohyblivým betlémem jako s loutkovým divadlem svého druhu jezdit ve vánočním čase po odlehlých horských vesnicích a za vstupné je ukazovat. Nápad uskutečnil a měl později i nejednoho následovníka. Jeho trasa sahala od Jablonce nad Nisou na Jičín, Jilemnici a od Dvora Králové nad Labem na Broumovsko. Hravě zvládl i dvojjazyčnost v tehdy národnostně smíšeném území.

Výraznou betlemářskou oblastí v Podkrkonoší bylo Novopacko. Ještě v první polovině našeho století se odhadoval počet betlémů v rodinách občanů Nové Paky a jejího nejbližšího okolí na dvě stovky. Město má starou řezbářskou tradici. Známý je rod řezbářů Suchardů, z něhož ve čtvrté generaci vyrostl známý umělec Stanislav Sucharda. Z této rodiny Vojtěch Sucharda (nar. 1884) vyřezal krásný betlém do Lázní Bělohradu.

Městské muzeum v Nové Pace vlastní kromě rozsáhlého betlému J. Mádla další skříňový betlém a fragmenty mnoha dalších lidových betlémů, jejichž figurky jsou prokazatelně domácí provenience a jsou buďto celé vyřezané ze dřeva a polychromované, nebo ještě částečně kašírované. Typické pro betlémy z Nové Paky jsou bohaté kulisy města, nad nimž nechybí na vršku známá stavba kostela.

Půvabně primitivní řezbou se vyznačují figurky, které byly vyřezány rukama ševců, obecních pastýřů nebo vysloužilých textilních dělníků v Horní Kalné, ve Staré Pace, v Studenci nebo v Pecce. Levnější byly spíš dostupné méně zámožným vrstvám obyvatelstva, ale najdeme je i v kostelích, např. Pátého betlém v Pecce.

48
Nedaleko od Nové Paky v obci Brdo žil v letech 1903 až 1981 venkovský všeuměl, zemědělec i řezbář-samouk Josef Mühl, který si ve tři cátých letech vyřezal malý betlém, jejž později doplnil kupovanými figurkami z Králík. Z figurek, které si sám vyřezal, zaujmou především sv. Tři králové půvabně naivní řezbou. Před svou smrtí rozdělil betlém mezi tři syny. Jeden z nich – František Mühl – zděděné nadání k řezbářství náležitě rozvinul a v současnosti je osobitým pokračovatelem v betlemářské tradici na Novopacku. V bytě v Heřmanicích u Nové Paky si postavil vyřezávaný, polychromovaný betlém, který míní dále rozšiřovat. Navazuje volně na betlémy, které v žánrových scénkách dokumentují práci starých řemesel. Dokonale seznámený s reáliemi zachytil ve skupině figur práci kovářů, kovajících "ve dvou i ve třech". Nejnověji zachytil celý výrobní postup při podomáckém pečení chleba. V jiné rovině než Vincenc Nitner z Čermné i on projevuje snahu obklopit známý betlémský příběh zdaleka nejvíc reáliemi ze života vesnice tak, jak ji znal v dobách svého mládí.

Tradiční podoby betlémů na Novopacku se už přes půl století přidržoval dvaaosmdesátiletý František Máslo v Čisté u Horek.19) Původním povoláním železničář pod dojmem kreslených figur Führichových vyřezal svůj první betlém v roce 1939. Od té doby vyřezal nejméně dvě desítky menších i větších betlémů, z nichž je obzvlášť pěkný "řezbovaný" český betlém s podkrkonošskou roubenou chaloupkou, který věnoval své vnučce.

19) František Máslo se narodil roku 1904, zemřel roku 1987.

49
Jediný betlém, který si ponechal, je složen z nejhezčích betlémských figurek, které za ta léta vyřezal. Postavičky jsou 20 až 25 centimetrů vysoké, ohlazené skelným papírem a pestře polychromované. Vedle figurek Panny Marie a Josefa je velmi působivá postava starého pastýře, nesoucího darem na zádech ovečku. Anatomicky velmi věrně jsou vyřezána zvířata: kozy a ovce. Máslo nezaznamenal krojové oblečení, ani se o to nepokoušel (s výjimkou betlému, který vyřezal pro svou vnučku), poněvadž se kroj už ani v dobách jeho mládí v této oblasti nenosil. Když pan Máslo skromně hovořil o své tvorbě, rád připomínal, že pro svou řezbařinu musil mít vždy nějakou předlohu, z hlavy mu to prý nejde. Přesto se uměl výborně dívat kolem sebe a mimo betlém vyřezal mnoho působivých plastik se sociální tématikou: flašinetáře, světoběžníka, živícího se psy a kočkami, žebračku-tuberkulózní stařenu s brašničkou atd. Vesměs postavy, které ve svém mládí v Čisté viděl. Do betlémů však tyto postavy nikdy nezařadil a neporušil tak klasickou skladbu betlémských figurek, jak byla na Novopacku obvyklá.

Menší lokalitu, v níž se vyskytují vyřezávané betlémské figurky z Podkrkonoší, tvoří pár obcí kolem Dvora Králové nad Labem, a to jak směrem k Zvíčině a k Bílé Třemešné, tak na druhou stranu ke Kohoutovu a do obcí s kdysi podomáckou výrobou skleněných vánočních ozdob v Doubravicích nebo v Dubenci. Paní Maixnerová z Radče pamatuje z třicátých let krásný betlém z vyřezávaných figurek v Kohoutově. Zvlášť jí utkvěly v paměti žánrové scénky pradleny u potoka a kominíků na střeše. Betlém byl mechanický, což mimo jiné ukazuje na příbuznost s betlémy krkonošskými. O betlému s figurkami muzikantů, hajných a včelařů se dovídáme, bohužel, už také jen z vyprávění v Kašově.

Z podkrkonošské oblasti musíme připomenout ještě vyřezávaný betlém v hornickém městečku Rtyni v Podkrkonoší. Je charakteristický pro místo svého vzniku figurkami horníků v krojích. Kulisy podtrhují místní kolorit dnes hornické obce, ve feudálních časech selských bouří r. 1775 proslavené postavou statečného rtyňského rychtáře Nývlta.

Do oblasti krkonošského podhůří se někdy počítají i ve fragmentech dochované betlémy v Hořících v Podkrkonoší, v Bělohradě a v Ostroměři. Zejména v Hořících najdeme ještě větší množství betlémských figurek. Jejich stáří se dá odhadnout na půl století. Mají charakter sériové výroby, jak to odpovídá tomu, že Hořicko bylo především střediskem hračkářské výroby. Po starých domácích vyřezávaných betlémech se tu zatím pátrá marně.

56
Na východní hranici středních Čech v místech, kde se stýkají dnešní okresy Hradec Králové, Jičín a Nymburk, bývala drobnější betlemářská střediska ve Vysokém Veselí a v okolí Nového Bydžova. Jeden z těchto menších veselských betlémů ještě má Josef Horáček ve Vysokém Veselí. V Novém Bydžově za našich časů dokonce vyřezává velký betlém Antonín Šťovíček, úředník v důchodu. Jeho pěkný betlém má už čtyřicet 25 až 30 centimetrů vysokých figur ze světlého lipového dřeva. Figury zůstávají neobarveny, oblečením a gesty připomínají nazarénskou školu.


45
Pastýř - polychromovaná dřevořezba Karla Beršíka z Plhova – 2. pol. 19. st. – početný soubor v majetku kraj. muzea v Hradci Králové.

48
Pastýř s ovečkouNovopacko – autor neznámý, dřevořezba polychromovaná, stáří asi 80 let (vznik 1900) – majetek muzea o Třebech. p. O.

I/11
Novopacký betlém z poloviny 20. století. Práce řezbáře Františka Mühla z Heřmanic u Nové Paky.

II/2
Skupina figur a ukázka bohaté architektury betléma z Nové Paky ze začátku 20. století. (Muzeum Podkrkonoší Nová Paka.)

II/3
Skupina figur a ukázka bohaté architektury betléma z Nové Paky ze začátku 20. století. (Muzeum Podkrkonoší Nová Paka.)

II/8
Dudák – detail polychromované dřevořezby z Novopacka z konce 19. stol. (Muzeum Podkrkonoší Nová Paka.)

II/9
Myslivec – polychromovaná dřevořezba z Novopacka z 2. poloviny 19. století. (Muzeum Podkrkonoší Nová Paka.)

II/13
Černý král – polychromovaná dřevořezba z Jilemnicka; konec 19. století. (Muzeum Podkrkonoší Nová Paka.)

III/9
Tři králové – polychromovaná dřevořezba Josefa Mühla st. z Brda u Nové Paky ze začátku 20. století. (V soukromém majetku.)



Server Jičín
Excerpta
Jičínsko