Místopis Jičínska – excerpta

Chrámové betlémy v Čechách a na Moravě

1. vyd.?, Praha, Vyšehrad 1990, Vladimír Vaclík, ISBN 80-7021-036-2 (33-861-90), 136 str.



výběr pojmů geograficky souvisejících s okresem Jičín


Ve stati:

Brdo u Staré Paky 67
Libáň 39
Libuň 39
Nová Paka 45
Stará Paka 67
Železnice 39

V heslech:

Brdo u Staré Paky 97 (u hesla Borovnice), 121 (u hesla Stará Paka)
Chomutice 105
Choteč 105
Chroustov 105
Jičín, sv. Jakub 106
Jičín, sv. Ignác 106
Lázně Bělohrad 110
Libuň 110
Lužany 111
Mladějov 113
Mlázovice 113
Nová Paka 110 (u hesla Lázně Bělohrad)
Nemyčeves 114
Ostružno 116
Pecka 117
Popovice 118
Radim 119
Robousy 119
Samšina 120
Sobčice 121
Stará Paka 121
Újezd pod Troskami 125
Veliš 125
Vidochov 126
Železnice 129
Žlunice 129


Stať:


39
(kap. První generace uměleckých ústavů)

Dále Procházka jmenuje sochařský závod Josefa Krejčíka v Praze, který – jak se zdá – už nebyl tak plodný, přesto dodal do kostelů také několik betlémů. Před první světovou válkou měly jeho betlémy kostely v Poličce, Libáni, Bílině, Dymokurech, Horažďovicích, v Kamenném Újezdě, Přibyslavi a u františkánů ve Slaném a v Železnici.

Z mimopražských řezbářů jsou Procházkou jmenováni řezbáři Petr Bušek a jeho synové Dominik a Konstantin z Husy u Sychrova na Turnovsku, kteří do roku 1908 vyřezali betlémy do kostelů v Lysé nad Labem, v Chotěšově u Terezína, v Malé Chýžce, v Třeboraticích, v Dolních Hbitech, v Rychnově u Jablonce nad Nisou, ve Všetatech, Pasekách , Buštěhradě a v Dašicích u Pardubic. Tento výčet je možné pro období let 1908 až 1912 prokazatelně doplnit o soubory v kostelech v Machově, Libuni, Hodkovicích nad Mohelkou, Jenišovicích, v Dlouhém Mostě a ve Skále u Havlíčkova Brodu. Jejich starší soubory nemají víc jak 14 figurek osob a jsou vysoké nejvýš 40 centimetrů. Soubory pozdější jsou početnější a s menšími figurkami. Vyznačují se dobrou řezbou, ale jsou viditelně poplatné nazarénskému stylu.


45
(kap. První generace uměleckých ústavů)

K nákupním cenám betlémů do kostelů bude snad zajímavé uvést několik příkladů. V roce 1876 dosloužily v kostele v Chvalkovicích na Náchodsku malované papírové jesličky. Osadníci se rozhodli, že pořídí pro kostelů nový, vyřezávaný betlém. O zhotovení betléma požádali tehdy ve východních Čechách známého řezbáře Antonína Suchardu z Nové Paky. Ten jim do roka vyhověl a za betlém žádal 85 zlatých. Ze zápisu bohužel nevysvítá, jak rozsáhlé jesličky vytvořil, ale trochu přece jen napoví úměra z druhého zápisu o rok později, kdy za vyřezání anděla nad jesličkami a za zlacenou hvězdu požadoval týž řezbář 20 zlatých.


67
(kap. Další zajímavé betlémy)

V té části Krkonoš, která zůstávala odedávna osídlena českým obyvatelstvem, bylo vyřezávání betlémských figurek a stavěné betlémů rovněž běžné. Z této tradice vyrostl a podlé ní v první třetině našeho století tvořil lidový řezbář Antonín Šír z Levínské Olešnice. Jeho nejzdařilejší kostelní betlém je v Harrachově. I tady je kolekce Šírových figurek zpestřena o postavy lidových muzikantů, svérázných darovníků i o celé žánrové scény. Figurky jsou pěkně modelované. Živá polychromie však pravděpodobně není Šírovým dílem, máme-li věřit informacím jeho několika dosud žijících vrstevníků.
Další Šírův betlém je v kostele ve Staré Pace. Avšak ovečky do tohoto betléma vyřezával jiný řezbář samouk – Josef Mühl z Brda u Nové Paky. …


Hesla:
název obce nebo čtvrti, jméno patrona kostela, autor (je-li znám), povaha jeho tvorby (profesionální, lidová …), počet figurek osob + zvířat (v závorce velikost), povrchová úprava, zda má betlém kulisy nebo jiné doplňky, zda je statický nebo mechanický


97
Borovnice (okr. Trutnov), sv. Vít: dřev. fig. 18 + 9 (35–50 cm); polychromii obnovil v r. 1975 J. Mühl z Brda.

105
Chomutice, sv. Diviš: sádrový b.
Choteč, sv. Mikuláš: dřev. fig. 11 + 11 (28 cm), polychr.
Chroustov, P. Maria: sádr. fig. 8 ve skříňce (možná se jedná o Chroustov v okr. Nymburk!)

106
Jičín, sv. Jakub: dřev. fig. 18 + 12 (20–30 cm), pozadí betléma zobrazuje město Jičín
Jičín, sv. Ignác: dřev. fig. 23 + 11 (30 cm), polychr.

110
Lázně Bělohrad, Všichni svatí: řezbář A. Sucharda z N. Paky, před r. 1907, fig. 8 + 8 (do 32 cm), polychr.
Libuň, sv. Martin: asi řezbáři Buškové z Husy, fig. 14 + 18 (30 cm).

111
Lužany, sv. M. Magdaléna: dřev. fig. 18 + 15 (15–22 cm), polychr.

113
Mladějov v Čechách, sv. Jiljí: z překližky vyřezané fig. 18 + 13 (do 30 cm), polychr.
Mlázovice, Nejsv. Trojice: sádrový b.

114
Nemyčeves, sv. Petr a Pavel: lid. tvorba fig. 21 + 15 (15–20 cm), dřevo polychrom.

116
Ostružno, sv. Kříž: dřev. fig. 15 + 7 (20–25 cm), polychr.

117
Pecka, sv. Bartoloměj: snad původní profes. řezba fig. 9 + 15 (40–90 cm); roku 1900 betlém opravil místní lid. řezbář Josef Pátý.

118
Popovice, P. Maria: sádrový b.

119
Radim, sv. Jiří: sádrový b.
Robousy, Nalezení sv. Kříže: dřev. fig. 18 + 15 (do 20 cm).

120
Samšina, sv. Václav: dřev. fig. 15 + 8 (20 cm), polychr.

121
Sobčice, sv. Prokop: sádrový b.
Stará Paka, sv. Vavřinec: řezbář Antonín Šír z Olešnice fig. pastýřů a J. Mühl z Brda fig. oveček, zbytek jsou sádr. fig.

125
Újezd pod Troskami, sv. Jan Křt.: dřev. fig. 14 + 13 (dp 30 cm), polychr.
Veliš, sv. Václav: sádrový b.

126
Vidochov, Andělé strážní: tyrol. betlém, 1893, fig. 20 (15 cm), polychromovaný.

129
Železnice, sv. Jiljí: dřev. fig. 12 + 5, autor asi M. Florian.
Žlunice, sv. Petr a Pavel: sádrový betlém.


Server Jičín
Excerpta
Jičínsko