Včerejší dramatický den plný lavin skončil dobře. Skončil hedvábnou kaší. Ale než jsme se sešli u bramborové kaše, kterou jsem připravil s naším kuchtíkem, stalo se mnoho věcí. Soňa Vomáčková, Josef Šimůnek, Josef Pepíno Morávek,Zdeněk Hrubý, Arita, Lhakpa a Gopal vystoupili namáhavým výstupem na horní hranu ledopádu Khumbu a vybudovali první výškový tábor ve výšce cca 6 100 metrů. Ledopád je díky malým monzunovým srážkám rozeklaný a s minimem sněhu. Výsledkem je mnoho fixovacích lan a hliníkových žebříků, některé až 20 metrů vysoké v naprosto kolmé stěně. Lavina , která v době jejich výstupu spadla do ledopádu ze západního pilíře Everestu, spadla jen na kraj. "Jenom jsem se schoulila a držela fixů", líčila Soňa. Na naše lezce dopadl jenom sněžný prach. Druhá lavina, která asi v půl deváté sjela z Pumori směrem na tábor, byla sice veliká, ale do base campu nedojela.

Zdeněk Hrubý zůstal nahoře a dokonce pokračoval výš.Došel až na horní konec tzv. West CWM a ve výšce a místě budoucího druhého výškového tábora postavil stan / 6 400 metrů/.

Takže - Laura a její himálajští tygři jsou v pořádku, po sportovní stránce pokračuje vše nebývale rychle a dobře / což je signál pro zvýšenou opatrnost/ a nálada na palubě střechy světa je stejná jako počasí - je nádherně.

Namasté - Standa Berkovec

Žebříky