Vážení občané: Jsem František Gabriel, který se v roce 1991 při úspěšné repatriaci Volyňských Čechů od Černobylu vrátil do vlasti svých předků. Vyrůstal
jsem v ryze české vesnici na Ukrajině, která byla založená českými
emigranty v 70. -80. letech 19. století.V naší vesnici se žilo podle
tradic naších předků, většinou přistěhovaných z Královehradeckého kraje
( Holovousy, okolí Bydžova, Nechanic).Můj prapraděd pocházel z
Neděliště u Hradce Králové. Tyto tradice jsme uctívali a byli hrdí, že
jsme češi. Vzpomínám si na zabíjačky, které pokračovaly masopustem, tak
pro 50 lidí s dechovou hudbou a po ránu vejslužky (vyřešen problém ze
zásobováním čerstvého masa), a také na dojemné večery, při kterých naše
babičky a matky draly peří, vyprávěly zážitky ze života a zpívaly české
písně. Naši dědové zatím hráli ve vedlejší místnosti karty, kde jsem
rád sedával a poslouchal jejich vyprávění a tím jsem získával „selský
rozum“. Vesnice byla nejenom ekonomický (náš kolchoz měl vždy nejlepší
výsledky z celé Ukrajiny), ale i kulturně bohatá (střední školy,
ochotnické divadlo, tři dechové hudby, symfonický orchestr). Měli jsme
vlastní nemocnici s 50 lůžky, porodnici, sál pro oční chirurgii s
významným lékařem Jaromírem Pišlem, za kterým jezdili pacienti z celého
SSSR. Za své úspěchy získal dvakrát vyznamenání hrdina socialistické
práce. Vyrůstal jsem na vesnici s pozoruhodnými mezilidskými
vztahy. Lidé si vzájemně pomáhali, nezáviděli a naopak se učili od
těch, kterým se více dařilo. Rodiče dbali na vzdělání svých dětí, mnozí
vystudovali nejvyšší školy v SSSR. Jejich rodiny na ně byli pyšné a
ostatní si jich vážili. Po přestěhování do Butovse u Jičína od roku
1992 úspěšně podnikám. V roce 1995 jsem získal české občanství, za což
jsem vděčný této zemi. Jsem rozvedený, ve své péči mám dvě děti. Syn
je studentem Technické Univerzity v Liberci. Stal se vítězem České a
Slovenské republiky v počítačových hrách. V roce 2008 reprezentoval
česko - slovenskou ligu v Seattlu v USA. Dcera úspěšně studuje Lepařovo
Gymnázium v Jičíně. Obě děti jsou do mého podnikání zasvěceny a
maximálně mi pomáhají. Od roku 1994 jsem vyvážel české sklo a
porcelán na východ. Mým obchodním partnerem se tehdy stal i pan Semen
Zuev. Při obchodních návštěvách Jičína jsem ho seznamoval s krásami
Českého ráje, které si oblíbil. Později, od roku 1998, na expozici
Preciosy Jablonec nad Nisou na veletrhu v Moskvě, se pan Zuev stal
jejich přímým odběratelem. V dnešní době je největším obchodním
partnerem a vývozcem českých křišťálových lustrů na ruské trhy. Tímto
svým podnikáním dává již 14 let naším českým lidem práci.
V
roce 2005 jsem přesvědčil pana Zueva , aby své vydělané peníze za
prodej českých výrobků na ruském trhu investoval zpět do ČR, speciálně
do Jičína. Za tímto účelem jsme spolu založili firmu CF INVEST s.r.o.
se sídlem v Jičíně. Tento hotel postavil ve francouzském baroku v roce
1910 významný jičínský architekt Antonín Holeček. Byl to na tehdejší
dobu nejluxusnější podnik na severovýchodě Čech.
Věřil jsem, že
se nám letos na podzim ke 100. výročí založení Grandhotelu Praha, jak
zněl jeho původní název, podaří úspěšně otevřít a uvést ho do
provozu.Hotel bude mít ubytovací pokoje se jmény historických majitelů,
např. u architekta Holečka, u sládka Maye, u paní Pavikovské, …
.Prezidentský, královský a císařský a apartmán u Františka Šťastného
(spával v pokoji č. 18), secesní restauraci s kavárnou, s plzeňskou
pivnici u císaře pana a divadelní vinárnou (na počest dlouhodobého
trvání jičínského ochotnického divadla).
V hotelu budou
císařské lázně s císařskou chodbou a kolonádou. Jako vzpomínka na
návštěvu císaře pána v Jičíně. Na počest architekta A.Holečka, bude v
atriu hotelu postavena fontána ve stylu francouzského baroka. Celá
přestavba a rekonstrukce hotelu probíhá podle mých návrhů s maximálním
zachováním historických prvků. Pevně věříme, že otevření hotelu bude
prospěšné nejen pro město Jičín, ale zaujme i renomované cestovní
kanceláře. Bude přínosem pro cestovní ruch v Českém ráji.Hotel vytvoří
25 až 30 pracovních míst.
Již dávno jsem toho názoru, že
každý dům má svou historii a osud, obzvlášť Grand Hotel Praha, který si
ke svým šedesátinám postavil v roce 1910 architekt a stavitel Antonín
Holeček. Ponechal v Jičíně velkou, architektonickou stopu. Už v
tehdejší době měl velké komplikace při stavbě hotelu s tehdejší radnicí
(viz archiv městského úřadu). Jeho patriotismus a vlastenectví mě
inspirovalo k mé činnosti a zadal jsem ke zpracování životopis pana
architekta A.Holečka profesoru Úlehlovi. On toto vzal s radostí a
zajímavosti ze životopisu mě nasměrovaly přizpůsobit hotel v Jičíně pro
víkendové, romantické rodinné zájezdy. Rodina Holečkových pocházela z
Prahy a ve Vršovicích a královských Vinohradech po sobě zanechala
rozsáhlou stavitelskou, duchovní a společenskou stopu.
Když
jsem v Jičíně relativně krátkou dobu (19 let) při svých posezeních s
kamarády u piva jsem věděl, že tento magický dům na pěší zóně v Jičíně
je jičiňáky oblíben a nejsou k jeho osudu lhostejní. Je pro ně
důležitým mezníkem a součásti jejich nostalgických vzpomínek. Toto mě
přinutilo k tomu, aby prostředí hotelu vyhovovalo v první řadě
jičínským občanům. Doufám, že se mi v dobách zlých jičíňáci svými
návštěvami hotelu odvděčí. Nechápu nevšímavost radnice k mému záměru.
Za celé 4 roky práce na rekonstrukci se nikdo z radních o mou činnost
nezajímal. Pochopil bych to, kdybych stavěl kasino, nebo nevěstinec
(nebo Karlovy Vary).
V době rekonstrukce mě navštěvovali
jičínští pamětníci, kteří projevovali o hotel velký zájem. Já jsem je
hotelem provázel, získával jsem nové informace z historie hotelu,
dávali mi sílu a elán k zachování všech detailů pozoruhodného díla,
které je plné jičínského patriotismu a mého českého vlastenectví. V
prostorách hotelu jsou vytvořeny portály se staletou historií
jičínských sokolů, spolků českých turistů a jičínských horolezců.
Velké poděkování také patří panu Radkovi Sálovi, který mě svými články
v Jičínském deníku (např. titulek „Z ruiny má být chlouba Jičína“,
„Znovuzrození klenotu Jičína“), povzbuzoval k dokončení mé vize o
obnovení proslulého jičínského hotelu.
Moje díky patří též
jičínským sběratelům, kteří mi ochotně půjčovali historické pohlednice.
Samozřejmě moje díky patří všem řemeslníkům, kteří se svými „zlatými
českými ručičkami“ podíleli na rekonstrukci tohoto architektonického
dominantního skvostu pěší zóny. V hotelu bude vytvořen portál se jmény
firem a živnostníků.
Vážení spoluobčané, k tomuto kroku, kdy
Vás chci seznámit se svou podnikatelskou vizí, mě přivedla nekorektní a
nepravdivá nařčení mého podnikání, (bílý kůň, praní špinavých peněz
ruské mafie). Chci Vás tímto přesvědčit, že jsem jako i Vy všichni,
daňový poplatník této země. Můj základ pro výpočet daně z příjmu v roce
2008 činil cca 5. 100. 000 Kč a v roce 2009 činil cca 3. 900. 000 Kč.
V květnu letošního roku provedl Finanční Úřad kontrolu účetnictví mých
firem, nebyly shledány žádné nedostatky. Rekonstrukce celého hotelového
komplexu přišlo naši firmu na cca 33. 000. 000 Kč.
Vážení
spoluobčané, svým způsobem dnes lituji, že podíl z mých daní od roku
1999 plynul do rozpočtu města Jičína a ne do obce Butoves, kde občané
nás, Volyňské Čechy, přijali a vytvořili zázemí pro naše rodiny. Tímto
se občanům Butovse chci omluvit. Od roku 1995 jsem byl vždy pravicovým
voličem. I když je obec Butoves levicová, obdivuji ji, jak dokáže s
veřejnými prostředky hospodařit. Každým rokem je vidět, jak dobře
dokáží s tak nízkým rozpočtem nakládat. Toto nemohu říci o pravicové
Radě města Jičína. V roce 2005 jsem se zúčastnil výběrového
řízení. Na prodej nemovitosti v Čelakovského ulici, kde jsem nabyl
dojmu, že výběrová řízení probírají nekorektně a netransparentně. Jsem
přesvědčen, že město spravují ne zrovna ti nejlepší „sedláci“.
V roce 2006 mi byla přislíbena maximální podpora rady města při mém
záměru na rekonstrukci hotelu Praha. Do dnešního dne jsem žádnou
podporu nepocítil, ba naopak. Jediné plus bylo prominutí poplatku 20.
000 Kč za zábor chodníku na postavení lešení pro rekonstrukci fasády,
která léta ohrožovala bezpečnost chodců.
Usnesením rady města
byla slíbena maximální podpora, a také vytvoření parkovacích míst u
hotelu. V měsíci září 2009, mi byla zamítnutá žádost o přidělení
parkovacích míst ve Fügnerově ulici. V dubnu 2010 rada města odmítla
zahrnout do programu jednání zastupitelstva přidělení parkovacích míst
Grand Hotelu Praha jako náhradní parkovací místa za původní, která byla
v hotelu zrušena při výstavbě pěší zóny. Bez parkovacích míst patřících
k hotelu, nemůže být můj záměr naplněn. Vím, že se parkovací místa v
Jičíně nepřidělují, ale znovu opakuji, že žádám náhradu za parkovací
místa, která byla již územním souhlasem v minulosti hotelu přidělená a
rekonstrukcí se nemění účel stavby. Nabídnuté řešení nákupu
rezidenčních karet na parkování před budovou školy (náhodná volná
místa), není pro hotelového hosta dostačující.Nenaplňuje to také č.1 mé
žádosti z roku 2006, kde na základě mé žádosti o přidělení 6 míst ve
Fügnerově ulici naproti hotelu bylo usnesením rady slíbeno.
Zdvořile jsem požádal zastupitele města o naplnění závazku dle usnesení
rady z roku 2006 a projednání mojí žádosti přidělit 6 míst ve Fügnerově
ulici jako náhradu za parkovací místa v minulostí před Grand Hotelem
Praha přidělená na veřejném prostranství (vytvořen záliv, obrubník
chodníku vytyčen geodety a zanesen do katastru nemovitostí v roce 1927)
do nejbližšího programu jednání zastupitelstva města Jičín a to
6.10.2010, a tím jsem chtěl umožnit zastupitelům se zapsat do historie
hotelu.
Dopisem z 23.9.2010 jsem pozval zastupitele s
doprovodem na večerní prohlídku celého hotelového komplexu dne
30.9.2010 . Cílem této prohlídky bylo získání přehledu situace
rekonstrukce a podnikatelského záměru. Chtěl jsem, aby neměli
zastupitelé na zastupitelstvu dne 6.10.2010 pouze jednostranné a
zkreslené informace. Bohužel i tentokrát mě Rada města zklamala, dopis
s pozváním nebyl zastupitelům předán.
Věřím, že občané města
Jičína zúčastní komunálních voleb v co největším počtu a budou volit
uvážlivě. Nastal už čas na změny i v našem městě. Chci, aby naše děti
vyrůstaly v prosperujícím a nezadluženém, městě.
Spolumajitel a jednatel firmy CF INVEST spol. s.r.o. František Gabriel
|
|